Jen případné zvědavce upokojím konstatováním, že byl opravdu divoký, neochočený, ale naučil se, že mu na katamaránu nic nehrozí, naopak dostane rybičky, že na něj nikdo neuútočí, nesahá a neleze, ale je to naopak, takže jsme se ho mohli jemně a opatrně dotknout, vyfotit si ho a on za to do někoho čumákem šťouchl, to když se opravdu chtěl tulit a na někoho si rovnou lehl. Celou vahou…:-D A když ho to přestalo bavit, tak si sklouzl do moře se omočit, ukázat nám, jak krásně umí plavat a válet sudy v moři a když se unavil, tak se zase vyhoupl na loď a nechal se vozit. Když se mu zdálo, že dlouho nedostal za svůj výkon rybičky, tak se začal tulit po palubě a hejkat jak osel, kde je ten černý s tím kýblem. Pach rybiček přilákal i kormorány a pelikány. Ti byli dost zábavní. Jejich dosedy na hladinu a pak jejich běh po hladině, než to těžký tělo dostali do vzduchu, bylo něco úžasného. Ale všichni kdo jsme je pozorovali, jsme byli mokří víc než oni.  

[2] No, chlupy měl úplně všude!
Když se vyloupl z vody, tak byl lesklý, hladký a černý – jak gumový. Ale jak tak poskakoval po palubě a občas na něj někdo opatrně sáhnul, tak jsme ho rozcuchali. Fakt je chlupatej. A fousatej. 

[4] Tý jo, to nás nenapadlo, měli jsme radost, že se vyloupl na palubu aspoň jeden. Ten černej říkal, že se čas od času objeví, ale ne pravidelně. Asi podle toho, kde se zrovna tulí. Stádo jsme pak viděli na břehu, je jich tam několik tisíc… dot valná hromada. To bysme asi museli do tý vody my. 

[6] To si špatně vykládáš, tady jsou vody Atlantiku výrazné nízké díky Benguelskému proudu z jihu. Jsou tady i tučňáci brýloví.
V Namibii opravdu nepotřebují nic z tuleních kůží a navíc jsou tady chránění. V Namibii chodí oblečení do kozích a kravských kůží i podrážky coby šlapky na řemínkách jsou kožené. A i vyumělkované ozdoby na hlavách vdaných žen jsou kožené.

[8] A kosatky je se zálibou honí a hrají si s nimi jako kočka s myší, než je umlátí. To je dost drsný, ale nejen život tuleňů je drsný… 

[12] kety, já nevím… psala jsem, že byl divoký, stádo jsme viděli hodně z dálky, vždycky se najde jedinec zvědavý aodvážný. Okolo lodi se motal jen jeden. Posádka měla připravené rybičky, a tak se tam hlavně stahovali ptáci. Jeden z pelikánů byl taky tak odvážný. Na břehu se jich pak motalo víc a pletli se pod nohy a dokonce tři chtěli i nastupovat do otevřeného auta. Stoupli si do řady za sebe a chystali se usadit. Šofér je musel vyhnat, ale vyhánění probíhalo opravdu opatrně a šetrně. Ti zvířata se tam moc nebojí, jsou na přítomnost lidí zvyklí a nemají zkušenosti s ubližováním, tak ztrácejí svoji plachost, jsou hodně zvědaví a neutíkají, spíš se přiblíží tak blízko, že by se i člověk začal bát… 

[17] A vůbec… podle mě je to TULEŇ, protože se tulil! 

[20] Ten velký tuleň
byl z nás vykulen.

jej,ten je milý myslím tuleňa

Téda, Wicky, takhle bezhlavě se tulit před celým internetem k tomu divokému, černému… tuleňovi! 

Navrhuji „mírové“ řešení – tuleň lachtaní nebo lachtan tulení. Uši, neuši, každý si může vybrat.
V Knize džunglí je povídka o bílém lachtanovi, jmenoval se Kotik. Hledal místo, kde by lidé lachtany nezabíjeli, vím, že cestou potkal také divné tvory – mořské koníky.
Tím odbíhám od tuleňů – nepsal tady někdo, že viděl mořského koníka?

Tak se omlouvám, že jsem se nesprávně tulila… Mořskýho koníka? Viděla a mám taky nafocené a … už teda neříkám, že jsem se tulila, aby nakonec z koníka nebyla muréna. ;-P

[32] Mně se dost často povede něco zkonit, pokud se to teda taky počítá. 

[34] Miluju žtraloky, úplně mě fascinujou. Leč se po jednom zážitku bojím potápět – tak žraločí tulení se asi nepovede. Ale kotě tygra krmím na klíně. Byl jak pytel cementu a žádný měkký kočičí kožíšek, srst hrubá jak prasečí štětiny od divočáka. 

„Tuleň vám za ryby udělá cokoliv.“ hej? aj kávyčku? 

hm, to zverko sa tvári u Wicky spokojnešie, ako u toho pána, takže to asi bude samček