Zlatý "macek"
Na obrázku vidíte zlatou pamětní minci v nominální hodnotě 100 000 000 (sto milionů!) Kč. Je to největší zlatá mince v Evropě a druhá největší na světě. Vydala ji Česká národní banka v jediném exempláři u příležitosti oslav stého výročí česko–slovenské koruny.

Lícová strana

Rubová strana
Autorem mince je akademický sochař Vladimír Oppl. Váží 130 kg, má průměr 53,5 cm a tloušťku 4,7 cm. Zajímavé je, že na rozdíl od ostatních mincí není ražená, protože v ČR neexistuje nikdo, kdo by to uměl a mohl zrealizovat. Byla proto odlita ve švýcarské slévárně, vyfrézována ve vídeňské mincovně a konečnou úpravu rytím a gravírováním provedla Česká mincovna v Jablonci. Jen sama konečná úprava si vyžádala několik stovek hodin.
Je to skutečně mince, žádný žeton ani medaile, protože je na ní uveden název státu a nominální hodnota, a vydala ji Česká národní banka (je na to její vyhláška), která na to má jako jediná zákonné právo.
Mince bude k vidění na výstavě 100 let česko-slovenské koruny, která se koná v Císařské konírně Pražského hradu od 1. února do 28. dubna 2019. Poté bude uložena v trezoru České národní banky jako součást jejích zlatých rezerv. Sebemovitější sběratel, natož lojzo, ji tedy ve své sbírce mít nebude. Je to sice regulérní pamětní mince, ale o tom, že by se snad mohla zakutálet do oběhu, nemůže být ani řeči, kdo by ji také rozměnil.
O tom, co ještě je na výstavě k vidění, si povíme někdy příště a věřím, že se na ni také podíváte. Vstupné je vcelku humánní (dospělí 100 Kč), trochu nepříjemná je nutnost absolvovat bezpečnostní kontrolu při vstupu do areálu Pražského hradu.
Jago | 29. 1. 2019 Ut 20:20 | Aktuality Technika Umenie | 35 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
[1] Chtěl jsem ji vyfotit i ze strany, ale vypadala spíš jako ozubené kolo.
[3] Prvorepublikovým. Tehdy se za okolkování platidel platilo.
Líbí se mně, sběratel to sice ocení lépe a jinak – viz výše.
Do oběhu se nezakutálí, spíš, aby se někam neodkutálela.
Státní rozpočet pro rok 2019 počítá s příjmy 1465,3 mld Kč a výdaji 1505,3 mld Kč. Roční deficit je 40 mld Kč, tedy 400 takových mincí…
Jinak – moc zajímavé. Tahle zpráva mi nějak unikla.
[6] Mám obavy, že fronty budou, byť jen na „kouknout a dost“.
Tak si zazpíváme parafrázi:
100milónová mince není tak veliká
aby rozházela žižkovskýho Pepíka.
[10] Copak do obchodu, tam by se dala vkutálet, ale v čem by si kupující odnesl ty drobné, co by dostal zpátky?
[16] kdepak, Milionová bankovka taky nešla rozměnit a nakupovalo se. Ale do kasy by se nevešla, museli by ji hodit do skladu!
Viděl jsem včera frontu (Frantu) u ČNB – asi jich vydali víc.
„Autorem mince je akademický sochař Vladimír Oppl. Váží 130 kg, má průměr 53,5 cm a tloušťku 4,7 cm.“
[24] Náhodou, je to velice sympatický pán, anžto ho známe osobně.
Zlatý macek byl ve čtvrtek slavnostně pokřtěn guvernérem ČNB a V. Klausem a požehnal mu sám kardinál Duka. Křtili repliku, protože originál by byl moc těžký a do Španělského sálu by se špatně přenášel.
[25] Tak repliku… však dobre, monsignor Duka podľa mňa tiež nie je ozajstný kardinál.
[9] Dobrý plán. Kdyby tě napadlo oslavit narozeniny ve stínu zlaté placky, tak to klidně stihneš. A snad už v té době budou kratší fronty.
[20] Já, že „do kapsy“ by se nevešla…
[25] Takže originál je stále pohanka? :-O
Na závěr ještě drobný vlastní názor – mně se na pohled více líbí mince ražené. Jinak jsem též zaslechla názor, že na minci České republiky by snad neměl být slovenský znak, ale nejsem znalec, jistě tvůrci všechno důkladně uvážili a prokonzultovali. Za mě však tenhle macek ani páčiatko ani jakýkoliv bezvýznamný plus nedostane. Ty dostává Jago, že nás o všem tak skvěle informuje.
[29] No, to s tím slovenským znakem je jednoduché. Slavilo se sté výročí česko-slovenské koruny, protože jak v ČSR, tak v ČSSR až do roku 1993 byla společná měna a i v době rozdělení (protektorát Čechy a Morava, Česká republika, Slovenská republika) se v obou zemích platilo korunou. Ten znak na rubu je (malým) znakem ČSR.
Ostatně na tom slavnostním zasedání pronesl pěknou pozdravnou řeč i guvernér Národnej banky Slovenska a mimo jiné vyslovil názor, že v budoucnosti se obě země sejdou v eurozóně.
[29] „na minci České republiky by snad neměl být slovenský znak“ Na minciach Českej republiky už nejakú dobu nie je ani český štátny znak, čo mne osobne trochu vadí.
[31] To mně taky, ale prý není povinný, musí být jen název státu a nominální hodnota. Na oběžných mincích ale je.
[33] Pravda, občas značně stylizované, třeba „rozzuřená kočka“ na pětikoruně pana profesora Harcuby.