Víte, co jsou to bumlíky?
Ve svém prvním článku o návštěvě Muzea městské hromadné dopravy v Praze jsem si pochvaloval, jak jsem, využiv bezplatného vstupu v rámci dne otevřených dveří, získal zdarma zajímavé poznatky. No, nebylo to tak úplně zdarma, protože v informačním stánku jsem za pouhých 129 korun zakoupil publikaci Slang pražských dopraváků, kterou napsali pánové František Prošek a Pavel Adámek a kterou vydal Dopravní podnik hlavního města Prahy v prosinci 2016.
Je to pěkné počtení, tak jsem neodolal a vybral jsem z ní pro vás některé ukázky pražského dopraváckého výraziva. Dopraváci jsou národ drsný, tak se nedivte, že jejich občas malebná a vtipná mluva není vždy „salonfähig“. To je halt život. 
Alkoholik – protimrazová pumpa autobusů (plnila se lihem).
Antiprsa – vyduté reliéfní obklady staničních tunelů na trase metra A. Opakem jsou vypuklá prsa.
Babolam, též sezabijka – tyč (madlo) umístěná uprostřed schodů prvních dveří některých vozů T3SUCS.
Babosed – málo využívaná linka popř. linka využívaná cestujícími vyššího věku.
Berlochod – autobus (autobusová linka) pro přepravu tělesně postižených.
Blouděnka – jízdní výkaz záložního tramvajového vlaku, jehož jízda není určena jízdním řádem.
Cvakátko, projebátor – mechanické označovače jízdenek.
Hovno – hlavní odpojovač vysokonapěťových obvodů vozidel metra.
Husákovo ticho – Těšnovský tunel, který převedl průběžnou automobilovou dopravu před budovou ÚV KSČ (dnes ministerstva dopravy) pod zem.
Kakáč – kniha kontrolní činnosti, do které se zapisují výsledky kontrol staničního personálu v metru (ze zkratky KKČ).
Kňour – kontrolér nouzového řízení vozů metra.
Leninovy sáně – špatně brzdící souprava.
Lochneska – tramvajová trať Nádraží Braník – Sídliště Modřany. Je zvlněná tak, že připomíná stejnojmennou pouťovou atrakci. Já po ní jezdím skoro denně.
Podkoní – tramvajový dispečer u Muzea (sedí tam sv. Václav na koni).
Pochcání – stanice metra Pražského povstání.
Sestava PX (Prdelema Xobě) – spojení dvou tramvajových vozů řady T zadními čely, čímž vznikne improvizovaná obousměrná souprava.
Slepičárna – název pro centrální dispečink za dob dopravního ředitele Ing. Slepičky.
Smetáci, přepravní substrát, kaštani – cestující.
Šotouš – osoba se silnou zálibou v dopravě, též osoba dopravu s oblibou fotografující.
Tyčka – osoba navzdory zákazu komunikující s řidičem držíc se madla u jeho kabiny. Může si to dovolit, protože je zpravidla z branže.
Voko – tramvajová linka č. 21.
Železná bába – automat na prodej nápojů v provozovnách DPP.
Pěkné, že? Zbývá jen prozradit, co jsou to ty bumlíky. Já bych to neuhodl, ale v knížce jsem se dočetl, že jsou to betonové prvky oddělující tramvajový pás od vozovky.
Jago | 19. 4. 2017 St 23:45 | Knižnica Technika | 44 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Zajímalo by mne, kolik je mezi návštěvníky LJC šotoušů.
Bývala jsem v Ostravě při jízdě do nebo z práce tichá tyčka. Pokud mě ovšem nával smetáků nesmetl dál do centra vozu. 
Dobré!
Voko jsem znal, dělal jsem coby študák průvodčího a bydlel jsem v Braníku. Voko bere!
Medzi šotoušov sa snáď môžem rátať aj ja… veď aj lietadlá sú dopravné prostriedky.
Bumlíky mě moc nenadchly, víc se mi líbí klasické slovo refýže.
[12] Ale ak tomu dobre rozumiem, tak bumliky a refýže nie sú to isté. Refýž je zvýšená plocha nástupišťa a bumlik niečo ako betónový pätník na jej okraji… či sa mýlim?
[13] Nejen to, vymezují tramvajový pás jako takový, třeba jako tzv. rantl. Nemusí být betonové, mohou to být i jen optické značky, kterým se také říká „kočiči oči“.
[14] „Nemusí být betonové“, ale pak je vrcholem řidičského umění udělat o takovou optickou značku „bum“.
Mimochodem, je v tom slovníku vysvětleno, z čeho vzniklo slovo šotouš?
[13] No, napadlo mě, že to není to stejné, když jsem koment psala, ale i tak platí, co jsem napsala.
[17] Slyšel jsem pro tyto osoby používat slovo „anorak“ (větrovka).
Dobře, přidám k wikipedii i necyklopedii (která ten pojem vysvětluje mnohem lépe) to, co si pamatuju. Slovo šotouš se objevilo nejpozději na začátku tohoto tisíciletí v železničním diskusním fóru s těmito vysvětleními:
- jde o odvozeninu ze šotka – ve staročeském smyslu jako bytosti, které bychom se rádi zbavili po dobrém,
- jde o zdrobnělinu ze slova „šotolina“, což je drobounký štěrk nevalné jakosti.
Když chcete zjistit, zda je někdo šotouš, požádejte ho, aby dal ucho na kolejnici a řekl vám název lokomotivy, která vlak táhne. A včas ho kopněte, aby mu ten vlak neujel hlavu. 
[22] To kopnutí se mi nelíbí. Rozeberme si to. Jsou dvě varianty, při obou má naslouchající ucho na kolejnici:
- Kopající stojí v kolejišti. Pak sice naslouchajícího odkopne ven, ale sám už nestačí utéct.
- Kopající stojí vedle kolejí. Pak naslouchajícího skopne do kolejiště a vlak mu sice neujede hlavu, ale nohy určitě. A bude-li prováděný kop dostatečně razantní, spadne do toho kolejiště i kopající.
[23] Je-li šotour tak trochu fotbalista, tak ucítiv úder nohou (=kop), zařve a vylétne až do vápna a komentátorům neopomene říci:
„No, kontakt tam byl“.
[20] Protože znám anorak jen jako větrovku, čili bundu, musela jsem znovu na moudré sovy a vygůglit, proč je šotouš anorak. Souvislost mě docela překvapila a je zajímavá.
Pro názornost: když má někdo v bytě třeba dvacet koček, je zřejmě také anorak jako ten, kdo poslouchá lokomotivu s hlavou na kolejích.
Mimochodem – ucho na koleje jsme jako děti dávaly také, ale co pamatuji, nikdy jsme neslyšely lokomotivu, jen jeden vláček motoráček – jezdil asi čtyřikrát denně, tak nás nikdo nemusel vykopnout, jízdní řád jsme znaly a strojvedoucí vždycky před zatáčkou zdaleka houkal.
[22] A já proč mně to připomíná plivníka.
Nějak se mně v předchozím komentáří pere podmět s přísudkem. 
[25]
My, jako děti, jsme tam dávaly drobné mince.
[28] Ještě lepší byly patronky do poplašňáku. Několik a v patřičném rozestupu.
[32] Jestli máš na mysli souvislost s anorakem, vygůglila jsem asi toto:
Jde o britský slangový výraz označující člověka, který se intenzivně zajímá o určité oblasti, obory – možná podle našeho bychom takový zájem označili jako „má koníčky“, možná i fanatika něčeho. Vysvětlil by to lépe jednorožec.
V r. 1984 označily noviny takto skupinu, která se zajímala o vlaky a železnici, protože její členové často nosili nemoderní, ale teplou parku /anorak/, když čekávali v zimě podél trati nebo na nástupištích na průjezd svých oblíbených vlaků.
[33] Vysvětleno je to dobře.
K anoraku čekajících (mírně podivínských) osob bych, jen na dokreslení, přidal thermosku s anglickým hutným čajem s mlékem.
Mám pár – převážně úsměvných – motoráčkových příhod. Kdybych článek někdy zrecyklovala, dám odkaz. Na komentář je dlouhý.
[40] jaj, ono je to aj škrečok? som si pod pojmom angorák predstavovala len zajaca!
[41] Podle částečně utajovaného ocasu to bude pravděpodobněji myš.
Angoráků je povícero, angorská kočka, angorské morče, angorská koza, angorský svetr.
