Tramvají na horu Snaefell
Ne, nepůjde o reportáž z Islandu či Skalistých hor, kde se vyskytují hory podobného názvu. Tahle hora (u nás by to byl spíš kopec) leží na ostrově Man a je jeho nejvyšší a zároveň jedinou dvoutisícovkou. Tedy abych byl přesný, měří 2034 stop, tedy cca 610 metrů. Protože se na ni stoupá prakticky od moře (viz mapku), není zas až tak malá a obyvatelé Manu jsou na ni hrdí. Na vrchol nevede silnice a jediné spojení (kromě pěší chůze) je horskou tramvají – (v manštině Raad-Yiarn Sniaull). Naši šotouši si tak mohou přijít na své. 
Spočítejte si vrstevnice. Tečkovaná čára značí trať.
Snaefell Mountain Railway (Raad-Yiarn Sniaull) jezdí od roku 1895 s původními dřevěnými, dnes restaurovanými a upravenými vozy (podvozky jsou z roku 1970). Trať je dlouhá 8 km, koleje mají rozchod 1067 mm a napájení obstarává stejnosměrný proud o napětí 500 voltů. Na strmých úsecích vede středem třetí kolej – zubačka. Jízda trvá 30 minut.
Nádraží v Laxey.
Tramvaj vyjíždí z obce Laxey, bývalé hornické osady, ležící ve stejnojmenném údolí (Laxey Glen). V okolí se až do roku 1929 těžilo olovo a zinek.
Tímhle vlakem nepojedeme. Manx Electric Railway jezdí z Douglasu do Ramsay a v Laxey je nutno přesednout na tramvaj.
To je ta tramvaj. Touhle jsme také nejeli, protože při našem příchodu už byla naplněna jakýmsi zájezdem. Museli jsme čekat na další.
Na nádraží v Laxey stojí pomník hrdinným horníkům. V pozadí do vršku se štrachající tramvaj.
Nasedli jsme a jedeme. Okna se nedala otevřít, tak jsme fotili přes ně. Tohle je Velké vodní kolo v Laxey, které pohánělo pumpy čerpající vodu z dolů. V chodu je dodnes a jeho prohlídka stojí 8 liber, které jsme s radostí ušetřili.
Pozůstatky důlní činnosti.
Snaefell v dohledu. Zdá se být blízko, ale cesta ještě hodnou chvíli potrvá.
Jsme nahoře. Při dobrém počasí je prý odtud vidět šest království – Anglii, Skotsko, Irsko, Wales, Man a království nebeské. Ty bílé puntíky jsou pasoucí se ovce.
Nahoře toho kromě kafebaru se suvenýry a stožárů vysílaček moc není. Protože foukal silný vítr, jen jsme se rozhlédli a jeli zpátky, tentokrát vozem č. 1.
Naše auto pro nás přijelo na stanici Bungalow, kam jsme mohli dojít pěšky. Bohužel naše klouby už nejsou co bývaly, takže jsme se tam za dalších šest liber svezli tramvají.
Stanice leží u silnice, po níž se jezdí populární motocyklový závod Tourist Trophy. Je značně nebezpečný, údajně se při něm každoročně někdo zabije.
No a to je všechno. Šotouši si mohou přečíst podrobnosti v anglické Wikipedii.
Jago | 4. 10. 2017 St 11:15 | Cesty Príroda Technika | 20 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Pěkná pohlednice na první fotce. Kamzík čeká na šalinu. To jste si koupili v suvenýrové kavárničce? 
[1] Ne, to bylo přitlučené na zdi, ještě jsou za tím vidět cihly.
Spočítajte vrstevnice, spočítajte vrstevnice… pre moje oči sú príliš nahusto! 
Idem radšej počítať vrstovníčky.
Krásný výlet, s velikým zájmem jsem si přečetla. Díky.
[8] Však tam také žijí potomci Keltů a manština je keltský jazyk, kterým skoro nikdo nemluví. Man se v ní řekne Vannin. Ale Snaefell bude spíš z norštiny.
[9] Ten naozajstný Snaeffel je samozrejme na Islande – to vie každý, kto čítal Součkovu Cestu slepých vtákov.
[9] asi ano, nórštinu to pripomína. znie to ako snežný vodopád
Na šestém obrázku vypadá podobně, jako zubačka na Štrbské Pleso. Jak jsem se ale dívala, ta ostrovní jezdila o rok dřív.
Kamzík nemá chybu, ten by obměkčil prosebným kamzičím pohledem i otrlého revizora.
[15] Až na to, že kamzík má rohy vytočené obráceně. Tohle bude spíš manská čtyřrohá ovce.
[14] Akože zubačku? Tá je kópiou Locherovej zubačky na Pilatus.
