Řidiči, pozor!
S černigovským pivem a fotbalovou družbou opatrně!
Foto © Jago, kdesi na Ukrajině, září 2013
Ať to nezvoráte… Foto © Jago, kdesi na Ukrajině, září 2013
… jako tenhle borec. Foto © Jago, kdesi na Ukrajině, září 2013
Tohle je lepší:
Sevastopolský kvas pro vás. Foto © Jago, Balaklava, Krym, září 2013
Nejlepší je gazírovaná voda! Tento zázračný automat nalévá limonádu!
Foto © Jago, Kyjev, září 2013
Šťastnou cestu!
Jago | 30. 11. 2013 So 16:44 | Jídlo a pití Obrázky Technika | 34 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Tankový kvas! To je ono! Ať žijou produkty doby.
[1] Však taky na Balaklavě byla ponorková základna Černomořské flotily.
Kvasné tanky mají svá identifikační čísla? Jsou samoobslužné? Přijíždějí jen v případě, že neteče voda?
Do čeho se čepuje? Do kýblů?
Tyto otázky začaly trápit Cyberštamgasta po bližším ohledání.
[3] Tenhle tank je v záložním postavení. Když dojde na jeho nasazení, otevře se ta bílá bednička na kraji a čepuje se buď do kelímků, nebo do přinesených nádob. Jednu láhev kvasu jsme koupili v krámě a přivezli domů, ale ještě jsem se neodvážil tu tekutinu ochutnat.
Paráda! Jej, to musely být zážitky. 
Na cesty v Rusku vzpomínám strášně ráda.
[5] Tohle je Ukrajina, ale po Rusku jsem taky něco nacestoval. 
[7] Pamatuji, když v SSSR fungovaly automaty na gazírovanou vodu. Byl to fascinující vynález. Za kopějku dodaly skleničku sodovky (mor.: sifónu), za tři kopějky do ní stříkly sirup. Sklenička se po napití vrátila k použití dalším pijanem. Pak jsem viděl tytéž automaty v devadesátých letech – byly zdevastované, nečepovaly nic a nakonec úplně zmizely. Proto mě překvapilo, když jsme v Kyjevě na takový, byť zmodernizovaný automat opět narazili.
BTW: Z takového tanku jsem před perestrojkou viděl čepovat i pivo. Stál na slunci a zájemci se jen hrnuli…
Kvas jsem nikdy ani neochutnala. Myslela jsem, že je to něco jako burčák, ale ten se uchovávat nedá. Co to tedy vlastně je? 
Druhý a třetí obrázek jsou názornou ukázkou toho, jak jeden oral, ale málo, páč se mu kolečko polámalo…
[9] Předešla jste mne, s kolečkem. Když se ti zlámalo, nech ho spravit, nauč se synáčku hospodařit…
Jinak moc zajímavá foto-reportáž, bravo!
Mimo jiného, u sevastopolského kvasu zaujaly, vlastně zaujala ta vymydlená pneumatika. Ta druhá není vidět.
[9] Předešla jste mne i s otázkou na chuť kvasu. Takže, k čemu to přirovnat, pro ty, co nikdy kvas neokusili?
[9] [11] Z výzkumných důvodů jsem otevřel flašku s etiketou „Kvas Taras - chlibnyj kvas“ a ochutnal. Je to dobré, lehce nakyslé, v letním horku určitě osvěží. Wikipedie nekecala.
[12] Koukám, že TARASe se cpe všude. Oživilo mi to vzpomínku na tabák „TARAS BULBA“…
Zátku´s mi, doufám, schoval pro Píska.
Tak človek si na deň odskočí, a ono tu zatiaľ vykvasil takýto krásny článok!
Paráda, budem s kľudom odchádzať častejšie.
Ale stejně by mě zajímalo, jak k té havárii došlo. Jak vidno, fotil jsem ji přes okno autobusu, když jsme jeli kolem, takže je možné, že ty trosky už byly odsunuty na krajnici.
[16] Je-li takový lyžař jako já, není divu, že plužení skončilo takto.
Tu se člověk doví věci. Dopo-sud jsem si myslela, že kvas je jako kvásek, jenom trochu větší množství, a že se dává do těsta, když se peče tojejednoco kynutého. 
[12] Díky. Takže specialita východní Evropy. A ani Oby není daleko od pravdy – je to z mouky, kvasí to a musí toho být hodně, aby se dostalo na všechny pijatyky.
[19] A teď si představ, že v ruské Wikipedii jsem našel tvrzení, že podle nějaké britské organizace patří kvas mezi piva. Cit: Согласно классификации организации Beer Judge Certification Program, занимающейся подготовкой и сертификацией судей для проведения пивных дегустационных соревнований, квас является пивом, и относится к категории «Пиво историческое, традиционное, местное» (historical, traditional or indigenous beers).
[20] Je vidět, že angláni mají k pivní velmoci hodně daleko. Nějak jim uniklo, že ve správném pivu musí být chmel.
Taky je ale možné, že si v naší wiki přečetli, že pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější" a řídí se podle toho. Na východě je to zřejmě kvas…
[22] Abychom Angličanům nekřivdili. Já tam pil mnohá piva a vesměs byla ne-li velmi dobrá či dobrá, tak aspoň pitelná.
Pivo nemuselo vždy obsahovat chmel. Již ve starověku se připravovalo pivo bez chmele (bylo to takové zkvašené zrní) a jak si staří Sumerové lebedili, cumlajíce ho brčkem.
Bohužel existují pseudopiva (čti „čuránky“), jako je třeba jistý Bud, do nichž se prý chmel také přidává.
[22] Anglány bych takto šmahem neodsuzoval. Ano, v pivu (beer) má být chmel, ale co se zde v Anglii vařilo ve středověku chmel nemělo a říkalo se tomu „ale“ [ejl]. Pilo se to všeobecně a po celý den, neb voda ze studní byla většinou závadná.
„Ale“ bylo převařené a alkohol zabraňoval růstu nežádoucích breberek.
Jsem našprtán, neb na BBC práve probíhá zajímavý seriál o životě na středověkém statku.
[23] Nechceš o tom sepsat článek? Poskytl bych ti zajímavé matriály.
Trochu OT: Prohrabuji se svými fotkami z Ukrajiny, chystám další články a v TV právě běží zprávy o tamních demonstracích. Když si uvědomím, že před dvěma měsíci jsem v poklidu pil kafe na Chreščatyku, kde se teď valí davy lidí, je mi poněkud nevolno. 
Už v 79tým roce na Krymu jsme pili KBAC z cisterny, nic moc mi ted nechutnal, ale jak vidno v paměti zůstal, foto taky založeno. Ta naše cisterna byla větší…
[28] Tak to jste tedy měli docela kliku. Když jsem tam byl já, nebyl ani ten kvas a v krámě měli akorát koňak.
[30] No jo, jenže já měl hlad jak herec a v centru Moskvy bylo večer otevřeno jen v GUMu a tam nic neměli. Hospody byly sice otevřené, ale „vsje mjésta záňaty“. Nakonec jsem dostal aspoň zmrzlinu ve stanici metra a šel spát o hladu. Druhý den už to bylo lepší – to jsme šli na Výstavu úspěchů národního hospodářství, kde měli ve stánku pirohy a v tanku pivo.
[31] Abych nekecal: V tom GUMu měli ještě nějaké sušené ryby (vobly?), které smrděly na celý barák. Jó, to byly krušné časy, tenkrát za Brežněva…
