Priama reč na utorok 5

Pesničkár Jaromír Nohavica:

- Zpíváte a překládáte písničky Bulata Okudžavy a zejména Vladimíra Vysockého. Čím vás právě oni dva zaujali?

– Na Okudžavovi se mi líbí především jeho znalý pohled na svět. Zpívá o věcech života – radostných nebo smutných – s chápavým pokýváním hlavy. Nikdy neodsuzuje. Není to přitom nějaká moudrost stáří – napsal už ve dvaceti písničku právě s takovým pokývnutím hlavy. Znalost sama sebe, znalost člověka a toho, co ten druhý dělá, protože on sám je taky takový – to je Okudžava.

S Okudžavou bych se chtěl setkat. S Vysockým – kdyby to ještě šlo – bych se setkat bál. Je to sok, rváč, jiný člověk, než jsem já. Někdy si říkám, že to snad ani není pravda, o čem on dokáže napsat. Tedy dokázal. A jak. Jednou jsem třeba objevil písničku o tom, jak leží člověk v nemocnici s amputovanou nohou. Soused po jedné straně umře a soused na druhé straně operovanému líčí, že mu vlastně měli uříznout i tu druhou nohu, a pacient si stýská: škoda, že ten první umřel, určitě by nebyl tak zlý… V životě by mě nenapadlo napsat takovou písničku. Vysockij ji napsal a je skvělá. Nebo napsal, jak přijde ke své ženské a tam sedí chlap, co s ní předtím žil. Když se znovu setkají, chlap má osm kamarádů na pomoc, ale Vysockij nezaváhá, jde a praští první. Říká – já musel… Takový nejsem. Asi bych se chtěl domluvit. Řekl bych – kluci neblbněte, přece tě nemá ráda, tak co. Dostal bych po hubě, to taky vím. A kdo by měl pravdu?

Okudžavu mám rád, protože je můj, Vysockého mám rád, protože vůbec není můj. Okudžavu můžu zpívat v originále. Vysockého zpívat je těžké, tak si ho překládám a upravuju pro sebe, bojuju s ním…

(Zdroj: Brnkání na duši. Práce, Praha 1990. Otázky kládol Jan Dobiáš)

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

SV | 11. 2. 2014 Ut 8:03 |   [1]

Jiří Smrž:originální vyznání oblíbenému písničkáři Čistý ubrus pro Bulata Okudžavu („Řek Villon Mozartovi: I tady na věčnosti teď vše na čas počká / prostři čistý ubrus, přišel Bulatočka“)

http://www.youtube.com/watch?…

som zrovna včera večer počúvala ;-)

reagovať

SV | 11. 2. 2014 Ut 8:06 |   [2]

btw, pekná definícia z Wikipédie: „François Villon bol francúzsky renesančný básnik, zlodej a povaľač“ ;-)

reagovať

SV | 11. 2. 2014 Ut 8:06 |   [3]

wellmi dobrý výber reči, Lojzík!

reagovať

SV | 12. 2. 2014 St 9:04 |   [4]

táto rubrika by sa mohla volať prima reč na utorok ;-)

reagovať

pepa | 13. 2. 2014 Št 16:21 |   [5]

Vcelku mi vadí: V souvislosti s propagací Bulata Okudžavy se u nás víceméně cituje jediné jméno: Jaromír Nohavica.
Zapomíná se na jiné: Jiří Vondrák

reagovať

Bohdanweb | 14. 2. 2014 Pia 4:33 |   [6]

Myslel jsem si, že Nohavica zraje jak víno s věkem, ale koukám, že to měl hodně srovnané už před čtvrt stoletím. :)

reagovať

SV | 14. 2. 2014 Pia 10:26 |   [7]

reagovať

SV | 14. 2. 2014 Pia 10:27 |   [8]

[5] možno sa ani nezabúda, len o ňom vie podstatne menej ľudí ako o Nohavicovi.

reagovať

SV | 14. 2. 2014 Pia 10:28 |   [9]

[5] námet na hudobné zamyšlení na EP ;-)

reagovať

SV | 14. 2. 2014 Pia 10:30 |   [10]

[6] mne pripadá v poslednej dobe tak nejak posmutnelý…

reagovať

kety | 18. 2. 2014 Ut 21:54 |   [11]

Jo, Vysocký byl pořádný divočák a dravec. Okudžava i na mě působil mnohem klidněji. Úplně Jarkovi rozumím…

reagovať

SV | 21. 2. 2014 Pia 12:32 |   [12]

tento rozhovor som včera v noci čítala v skvelej knihe ;-)
Dana Čermáková:Jarek Nohavica.

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Karpathos

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod