– Změnila se nějak představa o Velké Moravě v poslední době? Z dějepisu si vzpomínám, že toto období našich dějin mělo skoro až posvátnou auru.
 – Hodně se o tom v současné době diskutuje. S tou aurou máte pravdu, Velká Morava byla dlouho považována za první státní útvar západních Slovanů, na existenci Velké Moravy se dokonce odvolává preambule současné slovenské ústavy. Jenže to pak vede k nekritickému chápání role Velké Moravy ve střední Evropě. Byla zde skutečně fenomenální protoměstská aglomerace, Pohansko je svou rozlohou a zalidněním srovnatelné se západoevropskými centry, jako bylo Řezno, jedno ze sídel franckých králů. Nacházíme zde bohatou materiální kulturu, zlaté a stříbrné šperky. Na druhou stranu to ale byla společnost velmi archaicky orientovaná. Zdroje se přerozdělovaly z centra, nerazili vlastní mince a ani ty odjinud nepoužívali ve vnitřním obchodu. Otázka tedy zní, na čem stála ekonomika této země?

 – A tam je zakopaný pes?
 – Nemáme jednoznačné důkazy, ale zdá se, že se Velkomoravané zapojovali do skutečně masivních obchodů s otroky. Ti pak směřovali převážně do islámských zemí, ať už na západ na Pyrenejský poloostrov nebo přes Benátky na Blízký východ. Ukazuje se, že velkomoravská knížata z toho pravděpodobně výrazně profitovala a byla vlastně lovci otroků na územích na sever nebo na východ od nás. Z písemných pramenů známe dokonce centrální trh Moravanů, místo, které bylo dobře známé bavorským nebo židoarabským obchodníkům, kteří přicházeli po dálkových komunikacích, přinášeli zlato a stříbro a odváželi si lidi. V arabských pramenech se tito otroci označují jako Saqaliba, což znamená v podstatě Slovan. A ze stejného období zřejmě pochází i německý název pro otroky Sklave, což je prakticky to samé co Slawe – Slovan. Příliv slovanských otroků byl asi tak silný, že se to stalo synonymem.

•

Otázky kládol David Povolný. Celý rozhovor je zaujímavý – kuknite sem.