Odmena otrocká
Nedávna fotohádanka mala dvoch spolurozlúštiteľov – Jaga a Butea. Takže aj pesničky za odmenu budú samozrejme dve (ale nebudem špecifikovať ktorá komu, však oni sa nejako dohodnú).
Vybral som dve piesne s otrokárskou tematikou. Prvá je z plantáží, hoci nie kávových či cukrových.
Druhá sa odohráva na inom konci sveta, ale túžba po slobode je snáď všade rovnaká.
Snáď sa výhra víťazom bude páčiť.
lojzo | 13. 3. 2015 Pia 21:33 | Muzika Zábava | 12 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Potěšils, oběma. A po přehrátí Spirituálů jsem si ještě pustil jejich Trh ve Scarborough, načež jsem šel vyhrabat příslušná CD a hraju si dál.
[2] Tak nakonec jsem si pustil stařičké Plaváčky. Pole s bavlnou je až poslední písnička. 
[3] Ešte s Hadrabovou a neupravenými textami! Paráda. Ale celé si to vychutnám v kľude až zajtra, dík!
Páčiť? Skvělá volba, přímo šitá na míru k mému rodnému listu. Popravdě jsem vděčný za každou odměnu a když navíc není jednorázová, ale na řadu použití z kategorie co se neomrzí, tak to je fakt dobrá odměna. Navíc chytře s Jagem si je dělit nebudeme, takže máme každý dvě odměny. Asi budu častěji soutěžit. Díky.
Tak jsem si to jako poražená pustila za odměnu i já! Jednu chvíli mě sice zradil zvuk, asi nějaký brouk ve sluchátkách – jak mi je někdo neodcizí, tak mi aspoň zdechnou – ale doposlouchala jsem to naostro.
[6] Som rád, že som sa trafil do vkusu aj tebe – lebo o tvojich hudobných preferenciách som doteraz netušil nič.
První moje setkání s vážnou hudbou byly
dvě návštěvy ND Pha /10 a 12 let poprvé v Praze/ a pokaždé Fidelio. Nechalo dlouho na mě svou stopu. V mládí na kysucké vesnici jsme měli dost mizernou dechovku a lidovky mi taky nevlezly pod kůži. Jinak nemám potíže, s tím že dávám přednost všemu, co si dokáži vybavit /a pak si zapískat/.
Rangers jsem poznal osobně. Koncem let šedesátých byli týden na jedné boudě v Krkonoších, kde nacvičovali nový materiál. Já byl na téže boudě jako (mizerný!) zpěvák s jinou, amatérskou, kapelou.
Rangers byli všichni fajn kluci, nijak se na nás nevytahovali, ač nás hudebně převyšovali jako žirafy polní myši. Na konci pobytu jsme měli společné vystoupení pro ostatní obyvatele boudy.
Mám někde fotky, to by ale chtělo archeologickou výpravu s vykopávkou.
Ještě jsem chtěl dodat, že můj hudební vkus se od té doby značně odchýlil (směrem jazz a klasika) a tento žánr, jakkoliv mě nevadí, aktivně nevyhledávám.
