Obrázok na pondelok 68
Vážení návštěvníci, prosím nebudit! Návleky laskavě odložte do sousedního koše, spropitné do kelímku a nepopleťte to. Děkuji za návštěvu a přijďte zas.
Foto © Jago, palác Massandra, Krym, září 2013
Jago | 7. 10. 2013 Po 0:01 | Obrázky Zábava Zvieratá | 60 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Jasně že strážkyně, má v merku všechny příchozí a odchozí. Vypadá jako že spí, ale všechno vidí! Jinak je to celá naše Špudlenka, čest její památce.
tá je krááásna! 
bezva momentka! hneď je ten pondelok príjemnejší. a to heslo! 
[11] Krym se kočkami přímo hemží. V parku jsme vyfotili ještě dvě, které vypadaly jako dvojčata. Snad se tu taky někdy objeví.
[14] No, v tom kelímku je jediná bankovka – dvouhřivna, tedy asi pět korun.
Bere se i spropitné v naturáliích?
Kočky by kupovaly Whiskas (вхискас).
[17] Tady na tom asi nezáleží, ale co kdybys někde podstrčil pravověrné kočce Whiskas s vepřovým?
[18] Kočky nemají duši, takže nemohou být spaseny, tudíž nejsou věřící.
[27] Na velkoplošné spasení je nejlepší posvátná rojnice.
[35] A plodnice vodnice. Snažím se hledat taková slova do rýmů, aby byly stejné poslední tři samohlásky.
[35] prosím ťa Lojzo, čo máš stále s tými vojakmi?! chceš povedať, že húfnice majú aj nejaký mierumilovný význam?
[39] „Lojzo, čo máš stále s tými vojakmi?“ Ja? Nič. Ale v zásade nemám nič ani proti nim. Myslím, že či chceme či nie, sú potrební.
[48] no bohužiaľ áno, a nie je to teda nič moc. ale kočkoprítulný autobus by sa mi učite páčil
[49] Mno, dobrá, ale kočky línají a byl bych samý chlup.
[46] No totok! Na jiných linkách se lidi mačkají jak sardinky, stojijou na jedné noze a ještě né na své vlastní, a tu na čísle 66 je kvůli rozežraných macků úplně prázdno! Měli by pozvat Tlusťjocha do toho Kocůrkova na čestnou jízdu. 
[51] Jen jestli není alergik? Aby ho pak nevynesli nohama napřed!
Hm, to by teda byla dost velká smůla, kdyby byl alergik, to by se s kočkama musel nechat jenom vyfotit, místo toho, aby se s nimi svezl městem.
Kdysi si Silvinka s vedoucím ve Skautu dohodla, že udělá kouzelnické vystoupení pro ostatní skautíky. Nachystali jsme společně několik kouzel, rekvizity, manžel dovezl do klubu bednu a kord na probodnutí dobrovolníka. A taky jsme vzali našeho živého králíka, aby měla co tahat z klobouku. Vedoucí se pak přiznal, že je na králíky alergický, což nás nenapadlo, protože má farmu, a on zase chudák nevěděl, že přitáhneme ušáka. Ale přežil to, jen se během vystoupení držel trochu vpovzdálí, a my jsme při nejbližší příležitosti zvíře odnesli zpátky do auta.
[53] „Vedoucí se pak přiznal, že je na králíky alergický“ Tak ho mohol prebodnúť tým kordom!
(hovorím, kým tu SV nie je )
[54] Bodat do domácích mazlíčků je přece jen trochu surové, ne? Ale nakonec, když mohla Silvinka probodnout nějakého dobrovolníka… Nejspíš měla při sobě živou vodu!
[55] „Bodat… je přece jen trochu surové“ Uznávam… ale na pár ľudí som alergický natoľko, že… no nič.
[54] [55] Vedoucí ze Skautu je mírumilovný člověk, a pokud lze situaci vyřešit po dobrém, nikoho zbytečně neprobodává. Silvinka živou vodu neměla, ale dobrovolník, přestože během probodávání skučel jak v úkole, vyvázl bez úhony, stejně jako miniaturní králík Twitchy.
[56] Chceš si od nás vypůjčit probodávací bednu a kord? Jednou se to kouzlo přece podařit musí! 
[57] Jednou se to kouzlo přece podařit musí! To mi připomíná jeden kreslený vtip, jak kouzelník stojí s pilou nad rozpůlenou ženou a dí: „Kouzlo se bohužel nepovedlo. Čí je ta dáma?“
[58] Beztak nějaký packal – čarovat s pilou. Když to ještě pořádně neuměl, měl se raději držet kordu. 
Teď si vlastně vzpomínám, že Silvie měla asi tři dlouhé probodávací instrumenty. Dobrovolník se chudák krčil strachem a nedostatkem místa uvnitř bedny a dcera zapichovala „kordy“ strategicky umístěnými otvory diagonálně napříč přes celou bednu.
