Mystika je rotyka
Přesně na den před pěti měsíci jsme otevřeli naši kavárnu a záhy se přihrnuli první hosté. Od té doby je návštěvnost vyšší a vyšší a naše ct. publikum se denně trousí, někdy i ve dvojstupu. Díky počítadlu návštěv jsme začali odměňovat songy jubilejní návštěvníky a komentáře. Je to pěkné, ale nějak mi vrtá hlavou: Proč je vlastně ausgerechnet tenhle „jubilejní“ návštěvník/komentář jubilejní? Neošidili jsme třeba někoho?
Žijeme v zajetí číselné mystiky a za nějak významná pokládáme kulatá čísla – třeba 100, 500, 1000, rok 2000 a tak. Proč zrovna tahle čísla? Proč ne třeba čísla, jejichž číslice tvoří nějakou úhlednou posloupnost (nespr. řadu)? Proč jsme opominuli návštěvníka s pořadovým číslem 12 345, o těch s čísly 11 111 a 12 321 nemluvě? S tím by se mělo něco dělat.
Existují další čísla, která dokonce mají i svá jména: tucet (12), čertův tucet (13), veletucet (tucet tuctů), mandel (15), kopa (60) a jiné. A my se o takováto čísla vůbec nestaráme. Víte, jak by bylo pěkné, kdyby košo zahrál mandelkopému (15×60 = 900) návštěvníkovi?
Stejně tak se nemůžeme zbavit okovů desítkové soustavy, v níž jsme zvyklí počítat a zapisovat v ní čísla pomocí číslic od nuly do devítky. Zdá se vám přirozená? Proč tedy staří Mayové počítali ve dvacítkové a staří Babyloňané používali dokonce šedesátkovou soustavu? Když jsem kdysi krátce programoval, oblíbil jsem si číslo 4095. Proč? Protože v osmičkové (oktalové) soustavě, která tehdy dost dominovala, se zapíše jako 7777.
Chápu však, že kdybychom měli slavit každé „krásné“ číslo zapsané ve dvojkové soustavě, asi bychom nic jiného než oslavné zpěvníčky neprodukovali. A netroufám si domyslet, co by nastalo, kdybychom využili soustavu šestnáctkovou čili hexadecimální. I když – košo by se nad tím mohl zamyslet a občas nás mile překvapit.
Některá čísla jsme si prostě oblíbili a přikládáme jim nějaký význam (šťastná sedmička, nešťastná třináctka), který samozřejmě nemají. Tedy mají, ale jen ve výkladech numerologů, o jejichž pavědě se nehodlám šířit. Pojem „šťastná čísla“ však zná i matematika. Koho to zajímá, nechť se podívá sem.
V teorii čísel se zkoumají také tzv. čísla dokonalá. To jsou taková čísla, která jsou součtem všech svých dělitelů kromě sebe sama. Např. číslo 6 má dělitele 1, 2 a 3, jejich součet je 6 a je to tedy číslo dokonalé. Podobně je na tom číslo 28 (1+2+4+7+14=28). Tato čísla patří mezi mé oblíbence (jsou přece dokonalá!), i když nematematikovi vůbec nic neříkají. Vybírám si je na lístcích do tomboly a sázím je ve Sportce, bohužel zatím bez nějakého podstatnějšího úspěchu.
Dokonalých čísel je poměrně dost a hledají se další. Zjistil jsem, že za dobu existence naší kavárničky nás navštívili čtyři návštěvníci, jejichž pořadím bylo číslo dokonalé. Poslední takový měl pořadí 8128, ale další se hned tak neobjeví, protože jeho pořadí bude až 523 776. Zato se můžeme těšit na dokonalý 8128. komentář. Doufejme, že bude skutečně dokonalý i jeho obsah a ne jen pořadí.
P.S. Nadpis tohoto článku je citací z jedné povídky Ivana Vyskočila. Schválně, kdo ji zná? Vygůglit se nedá. 
Jago | 21. 11. 2012 St 21:50 | Zábava | 67 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Tvé řeknu třeba pojednání o číslech, mě trklo při zmínce o starých Babyloňaech, že dodnes jsem se nějak blíž nezajímal, jak ti Francouzi přišli k těm dvou nepravidelnostem v řadě čísel od 1 do 100.
Franinu jsem se učil na gymplu, začátkem druhé poloviny minulého století. Vždy když se s tím setkám, tak mě napadne ta otázka a nic dál.
Tak mě napadlo, když víš třeba o Babyloňanech, jestli nevíš o franině , proč 70 = 60 10
a 90 = 4 20 10. Jazyku Victora Huga se nedostává slov, zní to malebněji?
To jen abys viděl ty důsledky svého početního cvičení.
Déšť a chlad mi nevadí. Vadí mi mlha a vlezlo – dnes bylo hnusně.To mám zato, že jsem se u Pepy vytahoval s naším počasím.
[1] Tak tohle bohužel nevím, protože francouzsky znám jen 70 = septant. Můj slovník uvádí že soixante-dix se používá v Belgii a ve Švýcarsku, ale já, ač jsem jezdil léta do Ženevy, jsem se s tím nesetkal. Stejný systém ale existuje i v dánštině, jak jsem nedávno zjistil. Ono i těch francouzských 80 (4×20) je divných.
Septant slyším naprosto prvně v životě. Je pravda, že po Francii jsem toho moc nenacestoval, malinko Lille a okolí. V Belgii a Švýcarsku a taky ve všech slovnících co jsem našel neznají septant. Člověk se učí celý život. Zas mám po čem bádat.
[3] Sorry, má být „septante“, omlouvám se za překlep, Francouzi to „e“ na konci nečtou. Je to v kapesním francouzsko-českém a česko-francouzském slovníku (SPN 1971) a zná to i překladač Googlete (z FR do CZ, ne však naopak).
[1] Jo, složitý, hlavně se nejdřív musí pochopit co násobit a co s čím sčítat a pak se to naučit vyslovovat. Ale prý ani sami někteří Francouzi to nezvládají.
Jojo, s čísly se dá kouzlit! Krásně.
„…Proč jsme opominuli návštěvníka s pořadovým číslem 12 345…?“ – Tak zrovna tahle návštěva vyhmátnuta byla, jak se mi doneslo z důvěryhodných zdrojů, jenže místní flašinetář při každé příležitosti hrát nestíhá. Občas to kompenzuje tím, že u příležitosti nějakého „kulatého“ návštěvníka či komentáře zahraje tak nějak pro všechny. A tak je to správné, bo jinak by se na některé hosty třeba vůbec nedostalo.
[1] Něco jsem k tomu našel, jde o tzv. vigesimální systém. Tady je to v angličtině.
hmmm ospravedlňujem sa. Návštevník 12345 je známy. Mne. Len som si ešte nenašiel čas mu zahrať. Zahrám mu teda za to meškanie dve pesničky . Snáď dnes večer …
K tej záverečnej otázke: Poviedku nepoznám, vlastne nepoznám od Vyskočila nič. 
Ivan Vyskočil je pre mňa taká polomýtická postava, ktorá sa objavuje v spúste memoárov a knižiek o kultúre 60. rokov, ale nikdy som priamo od neho nič nečítal.
[8] „Návštevník 12345 je známy. Mne. (…) Zahrám mu teda dve pesničky.“ Vidím, že korupcia a klientelizmus už prenikli aj sem! 
[9] Takže neznáš ani povídku „Jó Kusejr, to byl talent“? Na dnešní poměry parádně sedí. Podívám se po ní.
Za chvíli přijde návštěva, která bude mít v tomto týdnu pořadí 666, což je známé číslo šelmy. Je to pozoruhodné číslo. Jen z toho, probůh, nic neodvozujme, znamenalo by to, že jsme postiženi hexakosioihexekontahexafobií.
Víte, jak by bylo pěkné, kdyby košo zahrál mandelkopému (15×60 = 900) návštěvníkovi?
víme ono je to vždy pekné, keď Košo hrá......
ani kopu mandlí k tomu nepotrebujem 
[1] aj mne vadí vlezlo. ale hmla je pekná, romantická a fotogenická
[8] Zahraj, košo, klidně i tři, ale věř mi, že to není on.
[13] Číslo šelmy mi napadlo včera, ale už jsem pak neměla možnost si sednout za computer.
Bez zajímavosti není teorie o číselném významu www a i wjeci, bez kterého si někteří těžko představí dnešní život i práci/zaměstnání. Podle některých těchto teorií je ďábelský i interner, protože hebrejské písmeno ו, wáw, má číselnou hodnotu 6 a nejužívanější internetovou zkratkou je www (je v tom rotyka, protože spojení tří ו nedává dohromady 666, ale 18). Podobně má číselná hodnota anglického slova computer (počítač) násobená šesti dává dohromady 666… Tolik Wiki
Jdu raději na kafe! Nějaký dobrý, silný a horký!
viete čo ma na tom najviac prekvapuje? že aký veľký význam ľudia pripisujú číslam. mne osobne je srdečne jedno, či som alebo nie som návštevník toľký alebo onoľký, a či som napísala komentár číslo také alebo onaké. ale mám radosť, keď mi kvôli tomu Košo zahrá
Já slavím tisícideniny a prvočíslininy.
Vzpomínám na pětadvacetikorunu.
Ať žije velekopý návštevník. Neb vteřinově naplnil hodinu.
[25] Prečo? Veď má vpodstate pravdu – uznaj, že aspoň občas aj pri erotike môže vzniknúť pekná rotyka.
no nedá sa inak, keď čítam o tých šestkách, musím vám zahrať toto.
[30] SUPER!!! Ale profesor háže pohoršené pohledy směrem k mému stolku. 
[31] Jooooo :-O, zabýváš se snad nějaku rotykou místo matykou?? 
veď neoslavujte žiadneho návštevníka ani komentár,kto to má furt kontrolovať a hľadať a flašinetár aj tak nestíha
[33] Né, jak bych mohla? Vždyť ani nevím, co to je! 
A matiku povídali, že tento semestr nebrat! Když košo přitáhnul tu erotyckou Železnou Pannu, jen jsem koutkem očka mrkla co to? A učitelovi se to asi zdálo trošku nahlas nebo co… tak jsem to teda raděj vypla, když vypadal, že mě zadusí houbou na tabuli a hodí můj laptop do uhláku.
[34] kopretinko, snad obráceně, ne? Ať košo dá mjúzik kdykoliv, jakoukoliv a kdokoliv si bude pak myslet, že je právě pro něj!!! Vždycky se přeci trefí do něčího gusta! Avotodene?
[35] Nééééééé, do uhláku neeeeeeee!!!! Ježyšy, když posloucháš muziku při vyučovací hodině, tak si přeci musíš vypnout zvuk, ne? Aby to přece pana profesora nevyrušovalo!!!!
[37] Naopak. Je třeba dát zvuk na plný koule, aby si to učo taky užil.
[29] neviem, čo na to kamzíci, pretože furt neviem, čo to ta rotyka je. a gúgliť to nebudem. pretože snáď aj na to má človek kamarátov, aby mu rozširovali obzory
[29] …inak na všetky moje horské aktivity sa kamzíci obvykle pozerali so zvedavým mierne pobaveným úsmevom
[43] Nevím, jestli ti správně rozšířím obzor, u nás to říkala stařenka a myslela tím rámus,nějakou neplechu, zmatek, nebo spíš všechno dohromady, ale hlavně to musí mít spoustu decibelů, že když se to odehrává v paneláku, sousedi se stávají nepříčetnými.
[44] Zkus skákat jak kamzík a uvidíš, jak jim mírně pobavený úsměv ztuhne.
[45] ďakujem ti, dobrá víla
tak som to aj pochopila. len som potrebovala priateľské ubezpečenie, že som to pochopila správne. to slovo som totiž ešte nepočula.
[46] skúsila som. lenže pri tomto type skákania si moc kamzíky všímať nemôžem
[48] Zato oni si budou všímat tebe a po tatranských vrcholech to půjde od kamzíka ke kamzíkovi.
[49] aha, tak už viem, prečo sa minule ten kamzík chytal za hlavu
[47] Tady je to potvrzené autoritou (Slovník spisovného jazyka českého): rotyka (obl. rutyka K. Čap.), -y ž. ob. expr. rámus 2, výtržnost, kravál: děti dělaly r-u; ta ženská je samá r. (Čap.-Ch.) stále láteří
[51] ta ženská je samá rotyka, stále láteří! určite pomôže jej motyka! a večer bude stáť tichounce u dveří
[47] + [51] Ja ešte dodám, že to pochádza z nemeckého „die Rotterei“, čo znamená zhromažďovanie, zhlukovanie. Čeština to prebrala ako srocení. Mimochodom, rovnaký základ má aj vojenská rota.
„to slovo som totiž ešte nepočula“ A no tak, a čo v tejto pesničke?
[54] tú pesničku som obvykle počúvala niekde v lese pri ohníku, no a tam bývala taká rotyka, že mi ono slovíčko nejak uniklo
[54] Celý ten citát zní: „‚Mystika je rotyka,‘ pravil učitel Mlcha.“ Z toho je vidět, že ač učitel, nevěděl, o čem je řeč.
[58] No, oni někteří učitelé něvědí která bije a pak v tom mají šlamastyku.
[60] Aspoň někdo. A teď si představ, že jsme jako studenti tuhle povídku přednášeli v našem divadle poezie a diváci nás neutloukli a nikdo nelezl po nářadí.
HeHe, to je rotyka… Jednu fľašu sme vypili do jednej, do tretej pol druhej a do štvrtej trištvrte tretej.
Poznámka jazykovedcov: Tomuto iná národnosť nemôže rozumieť, iba že by pili s nami.
[62] To byl jen takový nadhoz Pepovi. To bys totiž tu povídku musela znát, několikrát se v ní objeví nenápadná hláška „hlavně ať nikdo neleze po nářadí“. Hledal jsem ji na netu, ale nepodařilo se. Zatím.
[35] Oby, naslouchadla jsou třeba! To ví u nás každé malé děcko, že bez sluchátek nedá ve škole ani ránu!
[28] ono erotika je v podstate niečo medzi mystikou a rotykou
