Musée Robert Tatin - La Fontaine de la Solidarité
Při mé návštěvě muzea Roberta Tatina, o níž jsem psal před časem zde, mě hned u vchodu zaujala tato fontána.
Jejím autorem je současný umělec Jean-Yves Lebreton zvaný Leb. Zalíbila se mi, a tak jsem pořídil několik obrázků. Protože nablízku nebyl žádný popis, zjišťoval jsem až doma, na co jsem se to vlastně díval. A zjistil jsem, že toto Lebovo dílo má být přímo spojeno s idejemi Roberta Tatina a klade otázky o místě a úloze člověka v přírodě a ve vesmíru. Umělcovýma očima vidíme pochyby a snahy lidstva, majícího obavy o svou budoucnost v otřásajícím se životním prostředí, ale zároveň zůstávajícího optimistickým tváří v tvář vzrušujícím výzvám naší doby
Tak se podívejte a posuďte sami, do jaké míry se to autorovi povedlo.
Jago | 26. 7. 2017 St 16:19 | Cesty Obrázky Umenie | 14 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Tatinove výtvory sa mi páčia viac. Toto je na mňa príliš farebné, príliš psychedelické. 
Mám pocit, že jsem psala, že ani ten Tatino není zrovna moje konev kávičky a tohle už teprve ne.
Z čeho je to dělané? Zase z cementu? Zkoušel jsem to gůglit, ale na nic jsem nekápnul.
Ne, že bych kvůli tomu nemohl spát; výtvarná hodnota diskutabilní, řečeno diplomaticky.
[4] Tak to nemohu sloužit. Něco málo se najde ve francouzštině na stránkách muzea, odkud jsem čerpal.
„…Umělcovýma očima vidíme pochyby a snahy lidstva, majícího obavy o svou budoucnost v otřásajícím se životním prostředí, ale zároveň zůstávajícího optimistickým tváří v tvář vzrušujícím výzvám naší doby.“
První obrázek mně prvním momentem připomenul Loď bláznů, umělcových očí se mi jaksi tady nedostává, to bude mezerou ve vzdělání.
[7] Jsou umělci, kteří umí a jsou umělci kteří umí vše krásně okecat. Poznáno empiricky.
Možná trochu OT: Včera mi poslal kamarád fotku artefaktu, který visí v královéhradecké Galerii moderního umění. Je to zarámovaná směsice sáčků s cukrem a jmenuje se Sladký život. Zařval jsem děsem, co se dnes vydává za moderní umění.
[9] Ale Jago, měl jsi se sladce usmát nad sladkým obrázkem. 
