Mamut a Přemysl Oráč

Při návštěvě muzea pod širým nebem v dolnosaském Cloppenburgu nelze přehlédnout toto podivné monstrum:

pluh

Parní pluh vzor Mamut. Foto © Jago, Cloppenburg, Německo, 13.4.2009

Naučná tabule hlásá, že se jedná o parní pluh pro hlubokou orbu (Dampftiefpflug) typu Mamut. Zaujal mě natolik, že jsem se pokusil vyhledat další informace o tom, k čemu byl určen a jak fungoval. Jsem v této problematice naprostý laik a má zjištění nemohou jít do hloubky, ale doufám, že nehlásám úplné bludy.

Varování: Odborářům a ochráncům přírody se skutečnosti dále uvedené nemusí líbit, ale takový už je (byl) život.

Co je parní pluh?

Za vynálezce parního pluhu je pokládán anglický inženýr John Fowler (1826–1864). Jeho idea byla prostá: Proč by měli při orbě tahat pluh lidé nebo zvířata, když žijeme se století páry? Traktory tenkrát ještě nebyly, zato parní stroje ano. I postavil na okraj pole parní lokomobilu s navijákem (pro neznalé: lokomobila vypadá jako lokomotiva; má sice kola, ale nemůže se pohybovat vlastní silou z místa na místo). Naviják navíjel lano, k němuž byl připevněn vlastní pluh, který při pohybu směrem k lokomobile oral. Později byla postavena na druhý konec pole další lokomobila a oba stroje se o pluh přetahovaly. Že to bylo daleko efektivnější a rychlejší než klasická orba, je nabíledni; některé parní pluhy měly až deset radlic.

Proč vznikl Mamut?

Mamut byl vyvinut v letech 1950 – 1959 speciálně pro účely rekultivace rašelinišť (slatin, blat – německy Moorflächen), která se na území Dolního Saska, najmě mezi řekami Emží (Ems) a Veserou (Weser), nacházejí v množství výrazně větším než malém. Rašeliniště byla samozřejmě měněna na zemědělskou půdu už dříve a ne pouze v Německu, po druhé světové válce však stály německé orgány před otázkou, jak rychle zajistit půdu pro rolníky přesídlené do starého Vaterlandu. Proto 5. května 1950 přijaly rekultivační tzv. Emslandplan.

V čem spočívala rekultivace rašelinišť?

Metod rekultivace je známo víc, od odtěžení rašeliny nebo jejího vypálení, přes odvodnění rašeliniště, až po úpravu složení půdy. V Emslandu byla použita metoda smíchání povrchové vrstvy rašeliny s písečným podložím, čímž vznikla půda vhodná pro zemědělskou výrobu. To se právě dělo pomocí pluhů, a protože ta vrstva rašeliny byla i přes metr třicet silná, musel být patřičně silný i příslušný pluh. Dosud používané pluhy dokázaly orat do hloubky cca jeden metr. Pro Emsland to nestačilo, a tak byl sestrojen Mamut.

Jak Mamut fungoval?

Na každém konci orané plochy byly umístěny dvě speciálně k tomu zkonstruované parní lokomobily. Každá dokázala vyvinout tah o síle 420 koňských sil a měla rozšířená kola, aby se nepropadla do rašeliniště. Na navijákovém bubnu bylo navinuto přes 600 metrů drátěného lana o tloušťce 2,4 cm.

Vlastní pluh měl úctyhodnou hmotnost 30 tun. Byl vybaven dvěma radlicemi (jedna orala cestou tam, druhá zpátky) a na té straně, která se pohybovala po dosud nezoraném rašeliništi, byl opatřen housenkovým pásem. Na druhé straně nebezpečí zaboření nehrozilo, protože tam se stroj pohyboval v už vyryté brázdě s pevným dnem, takže stačilo pouhé kolo. To bylo ovšem mamutí, o průměru 4 metry. Bylo to třeba, protože největší dosažená hloubka brázdy činila 2,1 metru.

Provoz celého systému zajišťovali čtyři strojníci včetně jednoho „pluhmistra“ (Pflugmeister), obsluhující čtyři lokomobily. Samotný mamutí pluh řídili dva dělníci a ne nevýznamným členem posádky byl kuchař. K vybavení patřil i obytný a skladovací vůz. Na nepřetržité zásobování pracoviště vodou a uhlím byly nasazeny dva až tři nákladní vozy.

Jaké byly pracovní podmínky?

Osazenstvo Mamuta to nemělo lehké. Pracovní doba začínala v šest ráno a končilo se v sedm hodin večer. Pracovalo se tedy doslova od nevidím do nevidím, aby se co nejvíc využilo denní světlo. Jedlo se na poli. Oběd (blíže neurčenou polévku či ajntopf) přivezl kuchař na vzdálenější lokomobily na pluhu. Po šichtě se za zvuků foukací harmoniky popíjelo lahvové pivo. Dělník, denně přiloživší pod kotel čtyřicet metráků uhlí, neměl na spaní nic jiného, než úzkou kóji v obytném voze. Oralo se od pondělí do soboty, neděle byla věnována údržbě, zejména čištění kotlů. Po několika týdnech byl stroj na pět dní odstaven a mužstvo odjelo domů. Platilo se podle odpracovaných dní pevnou mzdou bez nějakých příplatků či snad dokonce prémií.

Co dělají Mamuty dnes?

Jsou v důchodu, poslední brázda byla vyorána 20. září 1972. Nebyli lidé, a když byli, byla jejich práce drahá. Nebylo už potřeba tolik půdy, protože výživa obyvatelstva byla zajištěna jinými způsoby, a své sehrál i vzrůstající význam ochrany přírody, vedoucí nakonec k prohlášení zbývajících rašeliništních ploch za chráněná území (Naturschutzgebiete).

A co s tím má společného Přemysl Oráč?

Vlastně nic, ale zkuste si představit, jak by to asi vypadalo, kdyby tato legendární postava orala jako člen posádky Mamuta. Počítám, že by byl pluhmistrem a při příjezdu poselstva by podle zákona schválnosti pracoval na opačné straně pole, takže vladykové by k němu museli dojet na pluhu. Místo střevíců z lýčí by nosil poctivé gumovky. Musel by mít nesmírnou sílu, protože obrátit Mamuta za účelem poobědvání na jeho radlici nebylo snadné. Rovněž zatknutí k Mamutu přiměřené otky (pro neznalé: otka je škrabka na čištění radlice od hlíny) by zřejmě dalo pořádnou práci. Podmanivé by ovšem bylo zmizení všech čtyř lokomobil v nejbližším kopci, kdyby se ovšem nějaký v této placaté krajině vyskytoval. Ale možná by stačilo jejich potopení do bažiny provázené efektním bubláním.

Dodatek: Tento článek byl kdysi publikován na Sharkanově webu a zde je jako reakce na lojzovo postesknutí u TlusŤjocha, že ruchadlo někde zapomněl. Při jeho recyklaci jsem si ještě jednou ověřoval zde uvedené skutečnosti a zjistil jsem, že v Cloppenburgu není vystaven Mamut, ale podobný pluh Oldenburg od téže firmy Ottomeyer. Myslím, že to nevadí, parametry i vzhled jsou zhruba stejné. Video Mamuta při práci je zde.
 

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

lojzo | 19. 2. 2014 St 10:15 |   [1]

Megaruchadlo! Dík!
Potešil si nielen mňa, ale iste aj všetkých príbuzných bratrancov Veverkovcov. A určite by mali radosť aj Přemyslovci, keby medzičasom nevymreli po meči (nemali by vlastne správne vymrieť po radlici? ;-) ).

reagovať

SV | 19. 2. 2014 St 10:37 |   [2]

[1] po meči sa vymiera vznešenejšie ;-)

reagovať

SV | 19. 2. 2014 St 10:40 |   [3]

zaujímavý článok, som si ho trochu prečítala, aj keď sa toho potvoráka bojím. muselo to vydávať hnusný rámus. no nie sú koníky väčšia romantika? ;-)

reagovať

Jago | 19. 2. 2014 St 11:31 |   [4]

[3] No nevím. Představ si, že by tam najednou funělo 1680 koní, to by byl kravál (vlastně koňál). :-) .

reagovať

Jago | 19. 2. 2014 St 11:36 |   [5]

[2] Jasně, to říkal už vodník Čochtan: „Von měl taseno, shýbal se pro vajgl a nabod se.“

reagovať

SV | 19. 2. 2014 St 12:03 |   [6]

reagovať

SV | 19. 2. 2014 St 13:04 |   [7]

[4] chcela som podotknúť, že ale kone nesmrdia tak hnusne ako ten megapotvor. ale Jago by mi asi povedal: „no nevím, predstav si, keď si prdne 1680 koní“ ;-)

reagovať

Jago | 19. 2. 2014 St 14:05 |   [8]

[7] A naráz! :-D

reagovať

SV | 19. 2. 2014 St 14:07 |   [9]

[8] …tak to odfúkne aj ten megapotvor ;-)

reagovať

Jago | 19. 2. 2014 St 14:11 |   [10]

[9] Možná ti to uniklo, ale to megaruchadlo se vlastní silou pohybovat nemůže, od toho jsou tam právě ty čtyři parní stroje, které ho střídavě dva a dva tahají po poli. ;-)

reagovať

SV | 19. 2. 2014 St 14:27 |   [11]

[10] no možná sa budeš diviť, ale neuniklo ;-) ani nič iné ;-) ale keď unikne prd takému veľkému stádu koní naraz, tak odfúkne aj megaruchadlo. prdnou silou ;-)

reagovať

Jago | 19. 2. 2014 St 14:47 |   [12]

[11] A nedej bože, aby měl při tom pluhmistr zapálenou fajfku! To by byla rána! :-)

reagovať

TlusŤjochweb | 19. 2. 2014 St 15:01 |   [13]

Kotelník má taky fotografii mamuta. Zkusím si vyžádat sken.

reagovať

Oby | 19. 2. 2014 St 18:43 |   [14]

[12] Jojo, pěkně by to ruchlo… a konečně by si víc lidí uvědomilo, že kouření škodí zdraví. ;-)

reagovať

Jago | 19. 2. 2014 St 22:26 |   [15]

[14] Myslím, že by to byl jejich poslední poznatek v tomto životě. To máš jako s atomovým výbuchem: Musíš se na něj pořádně koukat, protože něco takového už v životě neuvidíš. ;-)
[7] Co 1680 koní? Zapoměla jsi na jejich obsluhu – ty by bylo nějakých koňáků! A všichni by se živili ajntopfem (ne že bych proti němu něco měl). :-)

reagovať

Jago | 19. 2. 2014 St 22:32 |   [16]

BTW: Tak mám dojem, že Mamuta si dneska vypůjčili naši hokejisté. :-(

reagovať

kety | 20. 2. 2014 Št 6:25 |   [17]

Pořád to technicky dost dobře nechápu. Lokomobily se přece taky musely podél oraniště přemisťovat? Jinak by pluh jezdil pořád v jedné brázdě… Koňský potah je mi rozhodně milejší. A to vůbec nemluvím o těch nešťastnících, kteří pak museli rozbíjet vzniklé velehroudy! ;-)

reagovať

SV | 20. 2. 2014 Št 8:32 |   [18]

reagovať

SV | 20. 2. 2014 Št 8:34 |   [19]

[15] nojono, ajntopf je skutočná mňamka! ;-)

reagovať

SV | 20. 2. 2014 Št 8:36 |   [20]

to koleso na tej fotke vyzerá ako kvetinka ;-)

reagovať

lojzo | 20. 2. 2014 Št 8:51 |   [21]

[20] SV objavuje krásu techniky! 8-O

reagovať

SV | 20. 2. 2014 Št 8:55 |   [22]

[21] žeby? 8-O

reagovať

lojzo | 20. 2. 2014 Št 9:35 |   [23]

[22] No, zdá sa mi, že hej. Zatiaľ je to len také nenápadné, ale môže to prerásť do vyššieho štádia. Dávaj si na to bacha! 8-)

reagovať

Jago | 20. 2. 2014 Št 9:55 |   [24]

[17] Velehroudy byly ze směsi rašeliny a podložního písku, tedy konzistence téměř sypké. Ty lokomobily zase nebyly tak velké, aby se nedaly popotáhnout třeba traktorem nebo náklaďákem, který přivezl uhlí.

reagovať

SV | 20. 2. 2014 Št 10:23 |   [25]

[24] alebo koníkmi! ;-P

reagovať

Jago | 20. 2. 2014 Št 13:45 |   [26]

[25] Koukám, že máš další obsesi, tentokrát koňskou. :-P

reagovať

SV | 20. 2. 2014 Št 15:05 |   [27]

[26] ja ich mám celkom tak poviacero ;-) a vôbec, tu mal byť mamut! taký srstičkový ;-)

reagovať

SV | 20. 2. 2014 Št 15:07 |   [28]

[26] musíš uznať, že koníkovská obsese je lepšia, ako keď niekto obseduje napr. s jarným upratovaním ;-)

reagovať

SV | 20. 2. 2014 Št 15:07 |   [29]

[23] cez Kaviarničku k liečbe technofóbie? ;-)

reagovať

Oby | 20. 2. 2014 Št 16:11 |   [30]

[15] Ovšem, pouze ti, kteří by to mamutí ruchnutí přežili, by si mohli uvědomit následky kouření a ruchání, když koně na to prdí, nejdou dohromady. ;-)

reagovať

pepa | 20. 2. 2014 Št 17:35 |   [31]

Je zajímavé: Opravdu se v Sasku používá výraz Moorflächen?
V Bavorsku, v oblasti Šumavy a Českého lesa se pro slať používá výraz Filz.

reagovať

Jago | 20. 2. 2014 Št 19:59 |   [32]

[31] Opsáno z naučné cedule. Cloppenburg leží v Dolním Sasku (Niedersachsen), severní a bavorská němčina jsou nebe a dudy.

reagovať

Milošweb | 23. 2. 2014 Ne 12:55 |   [33]

Práce na Mamutovi musela být pro strojníky hrozná, předpokládám, že také dělal pořádný hluk, nemluvě už o špíně z bláta a prachu.

reagovať

Jago | 23. 2. 2014 Ne 13:58 |   [34]

[33] Drsné muselo být naházet denně do topeniště 40 metráků uhlí. Na samotném Mamutovi asi takový kravál nebyl, ale špíny zřejmě hodně. Na videu to nevypadá, ale ve skutečnosti…

reagovať

Tlusťjochweb | 24. 2. 2014 Po 16:58 |   [35]

reagovať

Oby | 25. 2. 2014 Ut 3:39 |   [36]

[35] Čistá práce! Tví metaři by zasloužili diplom. ;-)

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Cas-Gwent – hrad Chepstow

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod