Malý zemědělský kvíz
V neděli jsem navštívil Národní zemědělské muzeum. Má několik poboček po celé republice (Praha, Ohrada, Valtice, Kačina, Čáslav, Ostrava), já to měl nejblíže do té pražské. Shlédl jsem expozice zemědělství, gastronomie, myslivosti, rybářství a lesnictví. Některé exponáty byly natolik zajímavé, že jsem je vyfotil a rozhodl se uspořádat něco jako kvíz. Tady je malá návnada:
Ruchadlo bratranců Veverkových. Převratný vynález, který na rozdíl od předchozích oradel půdu nejen rozrýval, ale také obracel. Podle sdělení paní, která je spolu s ostatními exponáty hlídala, pochází tento kus z 20. let 19. století.
A teď zkuste odpovědět na otázky k následujícím sedmi obrázkům. Omlouvám se za kvalitu, ale v muzeích se nefotí nejlépe.
Dodatek: Vzhledem k tomu, že od publikování tohoto článku už uplynulo pár dní, přidal jsem i řešení.
Obrázek č. 1: K čemu tento oblouk sloužil a jak se mu říkalo?
Řešení: Krumpolec (jho). Používal se k zapřahání skotu. Vznikl v 19. století jako další typ zápřahových pomůcek pro skot. Základem byl dřevěný oblouk, který se skotu pokládal na krk a pomocí postraněk připevňoval k nářadí. Tak byla zajištěna větší volnost zvířete a tím i lepší řiditelnost.
Obrázek č. 2: K čemu se používal tenhle stroj?
Řešení: Podle naučné cedulky se jedná o ruční mlátičku obilí. Není mi dost jasné, jak to fungovalo.
Obrázek č. 3: Tohle sice vypadá nebezpečně, ale používalo se to ke zcela mírumilovnému účelu. Jakému?
Řešení: Vyrývák. Používal se k vyrývání řepy.
Obrázek č. 4: Na co se používala tahle klec?
Řešení: Klec na homolky. Klec upravená na sušení sýrových homolek tak, aby se k nim nedostali ptáci nebo jiná zvířata. Zavěšovala se na vzdušné zastíněné místo.
Obrázek č. 5: Tahle socha sv. Markéty s drakem, kterou vytvořil v 18. století neznámý řezbář, byla na počátku 20. století upravena a vzniklo cosi užitečného. Co to bylo?
Řešení: Nebudete tomu věřit, ale figurální úl. Není mi jasné, kudy do něj ty včely lezly.
Obrázek č. 6: Není nůše jako nůše. K čemu sloužila tahle?
Řešení: Nůše na střelené koroptve z počátku 20. století. Zavěšovaly se za krk. To se u nás koroptve ještě běžně vyskytovaly.
Obrázek č. 7: A co je tohle?
Řešení: Pytlácké pušky. Ta spodní je kulovnice se skládací pažbou a připojeným tlumičem. Podle naučné cedulky ji muzeu věnoval v roce 1990 anonymně pytlák z Plzeňska spolu s dopisem, v němž mimo jiné píše: „Pytlačil jsem, ale nechal toho už. Mám rád přírodu, kde jsem mohl, pomohl jsem. Šetřil jsem ji. Bylo to krásné před 30 – 40 lety. Teď už několik let je to se mnou špatné, ani bych nešel.“
Jago | 17. 4. 2018 Ut 10:30 | História Obrázky Technika | 28 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
socha sv. Markéty s drakem, kterou vytvořil v 18. století neznámý řezbář, byla na počátku 20. století upravena a vzniklo cosi užitečného.
Aha, kumšt sám o sobě není užitečný…
(že jsem tak trochu od fochu, pro efekt se dramaticky durdím)
Sedmička- ta hůlka je Mackie Messera.
Trojka – na opékání špekáčků.
[4] MM nebyl zemědělec ani lesník. To by musely být velešpekáky. 
Trojka: Kopí pro šilhavého – určitě se jedním hrotem trefí.
(Vážněji: má to nášlapky na rytí. Řepa? Lanýže asi v Č ne, ne?)
Čtyřka: Marimba pro moderní jednotvárnou minimalistickou „hudbu“.
(Vážněji: pro hlodavce to nebude, ti by byli ajn-cvaj venku.)
[6] Trojka je správně, je to vyrývák na řepu. Čtyřka: Existuje i opačný směr pohybu. 
Dvojka: Tam budou velké otáčky. Foukač plev? Anglicky winnowing, česky jsem už zapomněl, nebo jsem to nikdy nevěděl.
[8] Česky je to fukar, ale tohle to není, i když s obilím to také má něco společného.
Bože, to museli být ale chytří lidé, když věděli jak se to jmenuje, na co se to používá a ještě s tím uměli pracovat. Já jsme úplně blbá. 8:)
[9] Fukar! To už jsem zde taky párkrát slyšel… s poněkud jiným hláskováním i výslovností.
Dvojka by mohla být řezečka slámy.
Anebo kopřiff.
[14] Mnogo let tomu nazad, pracoval jsem v jednom Architects' Department, kde šéf byl znám všem jako Shifty F***er, zkráceně SF. Projektoval opravdu pitomě a s asi třicetiletým zpožděním za převládajícími trendy.
Shifty = něco jako záludný, uhýbavý, přetvařující se
Ta jednička by mohlo být jho neboli jařmo.
Dvojka viz [13] . Čtyřka dvířka, Šestka na vajíčka nebo na lahve. Sedm zbraně na ochranu stáda.
[16] Jednička je správně. Říká se tomu (podle naučné cedulky) krumpolec. Bližší až sem dám řešení.
Sedmička: Jsou to sice zbraně, ale ne na ochranu stáda. Souvisejí s lesem.
Čtyřka je klec, ale na co? Souvisí s potravinami.
[16] BTW: Víš, jaký je tvar 2. pádu množného čísla slova „jho“? Zajímavý…
[18]
Jeh – podle vzoru město.
Neplést s myslivcem Jechem z hostince „U Váhy“.
[17] Souvisejí s lesem.
…do pytle!
Jho (kopíruji)
Jedná se o velmi starý zemědělský pojem. České slovo „jho“ je odvozeno od staroslověnského igo a praslovanského *jъgo. To – stejně jako sanskrtské yugám, řecké zygon, chet. iuga- a latinské iugum – odkazuje k indoevropskému *iugom a ke kořeni *ieug-, zapřahat.
Anglicky je to „yoke“. (Neplést s yolk (žloutek) s nímž má totožnou výslovnost, [jouk]).
[20] Už kněžna Libuše prý „políbila lemroucha jho“.
[26]
Lemrouch je starý tažný bůvol, takže jeho jařmo líbati lze.
