Loupežník Rumcajs – legenda a skutečnost
Žijeme v informační společnosti, archivy vydávají další a další přímá i křivá svědectví a investigativní žurnalisté ruku v ruce s politiky ruče kácejí staré a instalují nové modly. Nic proti tomu, ale je více než zřejmé, že se zaměřují hlavně na postavy a události z 20. století a bezdůvodně opomíjejí spoustu dalších osobností, které mají i dnes zásadní vliv na formování duší našich dětí. Jednou z nich je i večerníčkový Rumcajs. Tento článek shrnuje výsledky mých dlouholetých výzkumů a snaží se vyplnit závažnou mezeru na informačním trhu. Takže: Jak to tedy vlastně bylo s Rumcajsem a má ještě co říct k dnešku?
Postava loupežníka Rumcajse je opředena řadou legend, které se jí snaží dodat gloriolu jakého lidového, ryze českého hrdiny, který bohatým bral a chudým dával. Tyto legendy našly živnou půdu i v zahraničí, například polská Wikipedie o Rumcajsovi píše:
Rumcajs pochodził z Jiczyna i był z zawodu szewcem; rozbójnikiem został z życiowej konieczności. Miał żonę Hankę (w czeskim oryginale Mankę), a także synka Cypiska; nie rozstawał się z charakterystyczną strzelbą. Cała trójka mieszkała w jaskini w Rzacholeckim Lesie. Wrogami Rumcajsa byli Książę Pan i Księżna Pani; wokół tego konfliktu toczyła się fabuła…
Historické prameny však říkají něco jiného. Tak především není pravda, že byl Rumcajs Čech. Jak už jeho jméno napovídá, byl to zkrachovalý optik – alkoholik z Jeny (Rum-Zeiss), tedy Němec jako poleno. Ostatně v řeči, kterou v populárních večerníčcích mluví, lze občas poznat češtinu jen s obtížemi.
Nepotvrdilo se, že by Rumcajs bral bohatým a dával chudým, i když první část této teze lze do jisté míry akceptovat, protože chudým po zrušení roboty a do vynalezení daně z přidané hodnoty nebylo vcelku co sebrat. Lze však důvodně pochybovat o tom, že by chudým rozdal vše, co sebral bohatým, z kořisti si nepochybně srážel lví podíl na svou provozní a správní režii a drze jej uplatňoval ve svých daňových přiznáních.
Rumcajsova ševcovská živnost je sice nepopiratelná, sloužila však ve skutečnosti jen jako krycí firma pro praní špinavých peněz z jeho hlavní činnosti – loupežnictví. Z písemností v archivu jičínského berního úřadu lze navíc vydedukovat informace o Rumcajsových rozsáhlých daňových únicích, zejména v oblasti spotřební daně z borových šišek a jiného paliva. Pouze (již tehdy příslovečná) lenost a tupost berních úředníků zabránila jeho trestnímu stíhání.
Naprosto zavádějící je informace, že Rumcajs odešel do lesa „pro urážku starostenský nohy“, kterýžto čin mu dodal aureolu disidenta. Neodešel však z ideových pohnutek, ve skutečnosti se snažil vyhnout popotahování za to, že jednou v opilosti urazil nohu purkmistrovy sochy stojící před jičínskou radnicí a způsobil tak škodu větší než malou (5 zlatých a 15 krejcarů rakouské měny).
Legendy zhusta záměrně maskují pravá jména historických postav. Je tomu tak i v případě Rumcajsových kompliců. Zářným příkladem je jistý podvodník jménem ČEZ Ilko (maďarského původu?), který byl díky svému vlivu transformován na vodníka Česílka. Průhledná je kamufláž sumce Holdegróna, což byl ve skutečnosti holding se sídlem v Grónsku, založený Rumcajsem za účelem pohlcení malých rybek na tamním vznikajícím kapitálovém trhu. Není třeba velké představivosti, abychom v postavě prostoduchého jelena odhalili bílého koně, sloužícího Rumcajsovi jako nastrčená osoba ke krytí jeho nelegálních operací.
Ani Rumcajsův osobní život není prost pochybností. Obýval jeskyni 1 + 0 v nyní restituovaném lese Řáholci, do níž zjevně neoprávněně vnikl a neplatil nájemné, a to ani regulované. Navíc lze důvodně předpokládat, že i dřevo, jímž tuto jeskyni vytápěl, pocházelo z nelegálních zdrojů.
V dochovaných dokladech není zmínka o tom, že by se kdy oženil. Manku je proto nutno pokládat pouze za jeho konkubínu a o manželském původu synka Cipíska (doma zvaného mazlivě Cyp) nemůže být ani řeči.
Tvrzení, že Rumcajs jako přesvědčený humanista střílel žaludy, je nutno odmítnout. Jde totiž o (záměrné?) nepochopení důsledku toho, že jednou mu nabitá pistole v kapse spustila. Tomu by odpovídala i skutečnost, že měl jen jednoho potomka, což byl ve století páry při absenci televize Nova, počítačových her, (a)sociálních sítí a antikoncepce jev nevídaný.
Také tvrzení, že Rumcajsův plnovous obývaly včely, se nezakládá na pravdě. Šlo o zcela jiný, byť také štípající hmyz, dislokovaný navíc poněkud níže, než na bradě.
Rumcajsův konec legendy nelíčí. Je však zjištěno, že svých (jeden čas nemalých) výnosů z loupežnické činnosti pozbyl díky riskantním burzovním spekulacím v době vojny ševců o červenou sukni. Rumcajs, zbaven nelegálně získaných prostředků, stal se výběrčím mýta na dálnici v Kopidlně, kde zúročil své bohaté zkušenosti z předchozí profese. Poťouchlé tvrzení, že se stal na stará kolena zahradníkem jako jeho předchůdce Babinský, je nutno (zvláště na těchto stránkách s ohledem na Bohdana a Karla!) odmítnout. Rumcajsovi potomci pak dosáhli vysokého uznání ve službách bývalé Státní plánovací komise a najdeme je i dnes v různých státních i soukromých institucích.
Co říci závěrem? Úzkoprsým idealistům by se mohlo zdát, že Rumcajs by neměl být pokládán za vzor pro naše děti. Pravý opak je však pravdou! Po odstranění idealizujícího nánosu legend vyvstává před námi Rumcajs jako osobnost, která by víc než dobře zapadla i do současné společnosti. Jen by asi díky své historické averzi ke knížeti pánu nevstoupil do TOP 09.
Poznámka: Tento článek je remakem článku publikovaného v roce 2010 na Sharkanově deníčku.
Jago | 13. 9. 2012 Št 21:07 | História | 58 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
„Ty můj malý Cype,“ oslovila jednou večer v jeskyni malého synka Manka a Rumcajs, který to omylem vztáhl na sebe, se strašlivě urazil. Je doloženo, že s Mankou nemluvil téměř dvě hodiny. Pak dostal hlad a přerušil mlčení žádostí o večeři…
Jinak Rumcajs samozřejmě nebyl zahradník. A to ani na stará, ani na mladá kolena. Byl to jen obyčejný lapka, kdežto, jak známo, zahradníci bývají vrahové.
[1] Nelze se divit, že se to Rumcajse dotklo. „Malý…“ souvisí s tím nešťastným spuštěním nabité pistole v loupežníkově kapse.
BTW: Tuto politováníhodnou událost bezostyšně vykradl jistý Z. S. a použil ji ve svém střediskovesničkovém filmu.
[2] Ano, na funkci rostlináře to možná vliv nemělo. Manka měla jinou zkušenost.
No a až se budete v Jičíně ptát, kudy do lesa Řáholce, vysmějí se vám, jako mně před časem, kdy jsme s dětmi ten les hledali. On totiž nikdy neexistoval. Nemohl být tudíž ani restituován… V Nottinghamu jsem zase hledal Sherwoodský les, v němž se měl skrývat další výtečník Robin Hood. Prý byl už dávno vykácen, ale není zcela jisté, zda to nebyl jenom remízek.
Chudák Rumcajs, v Jičíně v krámku pod věží, dělal už devět let prtačinu: Dobrá bota, to je grunt spravedlivého světa. A pak: Pro urážku starostenské nohy nadosmrti zavřeno… a tak se usadil loupežník v Řáholci.
[5] Poškození sochy uražením její nohy je trestuhodný vandalizmus (nejde-li o sochu J. Džugašviliho).
[4] Zajímavá informace. Pouze ovšem ilustruje skutečnost, nakolik hodnověrné jsou archivy. Nebylo-li možno les Řáholec restituovat, určitě za něj byla poskytnuta pfinanční kompenzace, takže to vyjde nastejno. Nějaký zájemce se určitě našel. Stálo by za to ověřit konspirační teorii, že jméno „Řáholec“ maskuje jiný, naprosto reálný les. Nejlépe bude zeptat se hajného Robátka.
[6] …a jeho bratr byl zamordovaný loupežníky, ale ze kterýho lesa…?
[4] Ještě k tomu Řáholci. Píše o něm Wikipedie, tak musí existovat! Třeba tě místní obyvatelstvo pokládalo za exekutora a záměrně tě směrovalo jinam
Chudák Rumcajs – takhle ho roznést na šéf-covských kopytech. Manka nebyla žádná konkubína. V bájném lese Řáholci holt nebyl žádný kostel ani radnice, a tak si holt museli vystačit se slunečním prstýnkem: http://www.youtube.com/watch?…
[4] Teo, že je Rumcajs i tvůj kámoš? Tuším jsem tě viděla na jednom silvestrovském večírku s tou jeho hučkou na hlavě.
[9] Oby: „Manka nebyla žádná konkubína.“ Ale byla, jen se tomu v dnešní politicky korektní době říká jinak (družka, přítelkyně). Promiň mi užití pro někoho drsného výrazu, ale přistupuji k tématu „sine ira et studio“, tedy objektivně.
[8] Řáholec skutečně existuje, bez ironie. Nachází se v oblasti Prachovských skal. Zavedl mne do něj kdysi jeden můj známý z Jičína a vysvětlil, jak to s ním opravdu je…
Zajímavé čtení, já osobně mám ale raději verzi 1.0, Václava Čtvrtka…
[13] A jak to tedy doopravdy je? BTW: Václav Čtvrtek (v Erbenově detektivce Pastvina zmizelých Vojtěch Pátek) psal skutečně pěkně. Ale to víš – co se škádlívá, rádo se mívá.
Pozor! Doporučuji raději uvádět jméno Tuzemákcajz.
[17] Jistě, článek psal Jago a bláboly v komentech taky jen chalani. Dámy jsou na tom zatím dobře…
Zajímavý článek o Řáholci z Jičínského zpravodaje: http://jdem.cz/v6m52
[14] Slyšel jsem něco podobného, co se píše v článku, na který odkazuje @Teo. Je to kus lesa u Jičína a pojmenoval ho jakýsi lesník.
Jen lokalita nesedí. V článku se píše, že leží nad obcí Veliš, tedy téměř opačným směrem, než mi ho ukazoval můj známý. Ten označil místo na žluté turistické trase z Jičína do Prachovských skal. Tam, kde na hřebeni cesta vstupuje do lesa (pro ty, kteří to tma znají…)
[23] jasneže ten les existuje. aj Rumcajs a Manka a Cipísek a tatranské víly! dokonca mám jednej tatranskej víly aj fotku!
Ať už je to s Řáholcem jak chce, nutno uznat, že Jagův článek je wellmi zdařilý. Ano, to byla opožděná pochvala…
[26] Díky.
[25] Ty taky věříš na všechno včetně olgoj-chorchoje a trpaslíčky Šišťouše a Šámala. BTW: Kdo uhádne, ve které knížce se tahle dvě jména zmiňují?
Realita bývá někdy drsná. Tuhle jsem četl v románu Král Tary o jakési irské víle jménem Sheela-na-Gig. Šel jsem si ji vygůglit, ale odkaz sem radši nedám, protože bych musel udělat sám na sebe BUBU.
[27] Tak jsem si „Shílu“ vygůglil. Vypadá velmi… vstřícně.
Rumcajsův příběh uvedený na pravou míru nemá chybu. Doufám, že Jago uvažuje o pokračování.
[31] No nevím, já už ztácím přehled o současných večernících. Uvidím, jestli mě něco napadne.
[16] Úvaha ode dneška čistě teoretická. Dnes ti neprodají a nenalejí ani jeden, možná tak ještě ten zeiss.
Tak to vlastně nebude ani grog?
[33] Ale bude, jen si ho budeš muset uvařit doma. A ještě je tu babiččino pampeliškové víno.
[32] Nemusí jít jen o večerníčky. Najde se tolik věcí, které je nutno uvést na pravou míru. Namátkou třeba Vodník. Je podezřelý. Seděl vůbec na topole? Byl čtvrtek? A šil si kabátek? Každá otázka vyvolá další otázku.
[34] Jenže doma už nebudu zmrzlý turista.
A co svatobernadští psi se svými soudky rumu?
[35] Moc pěkné, zase trochu jiné. Myslím, že další pohádky už předělávat nebudu.
Já mám rád takový suchý zdeúřední styl, ale to se nedá dělat pořád. Pamatuji se, že s kolegou v práci jsme napsali Informaci pro zainteresovanou veřejnost, Věc: Opatření k zabezpečení provedení připravení, pozorování, vyhodnocení a správného pochopení zatmění Slunce v prostorách Úřadu, realizovaného dne 11. srpna 1999 podle rozkazu č. 2/1999 ředitele odboru 999., a to přesně podle šablony na psaní informace pro pana ministra na zasedání vlády. Dokonce pak po našem Úřadě i kolovala. Ještě ji mám schovanou, ale tady ji vyvěsit nemůžu.
[37] Na bernardýny se to nevztahuje. Švýcarsko je v schengenském prostoru, takže si tam můžeme zajet, jen je nesmíme pozvat k nám.
[33] Ještě je prý k sehnání vománkové víno, taky zahřeje, i rozsvítí ;)
[41] Co já vím, tak na topole nad mezí| jedl vodník hovězí, a to v semaforské Kytici.
A co teprve Polednice? Nebo Bludička?
[42] Nebo „Smolíček“ : http://obyinontario.wordpress.com/…1339-balada/ – Tenhle ovšem mení ze Semaforu.
[43] Taky dobrý!!! Občas ti sice kulhá rytmus, ale zato námět je silný jako noha u boku.
Vidím ovšem, že nějaká má další uvádění pohádkových příběhů na pravou míru nebudou. Jak řekl ten ředitel US patentního úřadu někdy v 19. století: Všechno už bylo vynalezeno.
[44] Tož díky za ten kulhavý rytmus. Všechno ještě ne! Snaž se; já teď s tou školou nemám tolik času vymýšlet blbosti.
[45] Já bych toho chtěl sepsat tolik, že by se to do daší kavárničky ani nevešlo. Jen kdybych měl čas…
[46] Jsi mě vyděsil !!! Já četla, že „do další kavárničky“. Pěkně tu, prosím, zůstaň s námi…
[47] Naší, samozřejmě. Už jsem ten překlep nestačil opravit.
[44] Pan ředitel patentního úřadu má jistě pravdu, ale to neznamená, že vynalezené se nedá ještě zlepšit.
[41] Tady mám dlouhé vedení, mohl bys to přiblížit?
Nebo dělá na topole stojky?
[50] V básni se praví: A na topole podle skal| zelený mužík zatleskal a v semaforské verzi to pokračuje a na topole zelený mužík podle zatleskal.
Je tedy jasné, že byl roztleskávačem. V pazourech držel pentle, jimiž potřásal do rytmu a provokoval publikum k potlesku. Kdyby to bylo v hospodě, byl by rozpleskávačem čili vyhazovačem, ale to už je jiná story.
Po trojdňovej absencii sa hlásim späť do služby a s radosťou u nás vítam Rumcajsa!
[53] Však už jsem si myslel, že tě něco sežralo a budu muset zaskočit s pondělním obrázkem.
[51] Občas vidím jehlu a přehlédnu slona, nebo tak nějak se to říká. Díky.