Když v Praze koňce odzvonilo...
Třebaže to bylo ve století páry, parní tramvaj se Praze na rozdíl od třeba Brna, Ostravy či Košic vyhnula. Pomineme-li šlapací tramvaj Sylvestra Krnky, začaly se prosazovat elektrické tramvaje, které koňku postupně vytlačily.
Poznámka pamětníka: Je zajímavé, že tramvaji jsme říkali „elektrika“ (viz populární rozpočítadlo „Ententýky, dva špalíky, čert vyletěl z elektriky“), ale teď už téměř všichni říkají tramvaj. Snad jen v Bratislavě ještě jezdí električky.
V muzeu Městské hromadné dopravy v Praze mají zajímavé exempláře elektrických tramvají. Vybral jsem pár zajímavějších či méně obvyklých.

Motorový vůz je z roku 1901 a v letech 1928 až 1967 brousil koleje.

Salonní vůz z roku 1900 byl využíván pro okružní jízdy a mimořádné potřeby vedení města – proto se používá i název primátorský.

Interiér primátorského vozu, jak vypadal v letech 1922 – 1951. Po roce 1951 byl upraven a vůz sloužil do počátku 70. let pro převoz dětí z mateřských škol (místo čísla měl sluníčko).

Otevřený vůz koňky

Kolik stála okružní jízda?

Motorový vůz vyrobený v roce 1909 je po přestavbě z roku 1945, kdy byl značně poškozen při náletu amerických bombardérů na Prahu. V letech 1963 – 1985 sloužil jako brus kolejnic. Nyní je v provozním stavu z konce 40. let.
Poznámka pamětníka: Tehdy ještě neměly tramvaje zavírací dveře, takže bylo možno holdovat populárnímu sportu naskakování a vyskakování za jízdy. Vyskakovat se muselo po směru jízdy a pokud byla tramvaj hodně rozjetá, bylo to o ústa. Ostatně ani naskakování nebylo bez rizika. Pamatuji se, jak jsem jednou uštval na Pavláku (dnes I. P. Pavlova) šestku, načež řidič zastavil a průvodčí mě vyhodil.

Interiér, jaký ještě pamatuji i já. No, ne sice tak docela, tenhle je ze starší doby, já pamatuji posuvné dveře na obou koncích. Ale sedadla se nezměnila.

Vlečná prodejna předplatních lístků a jízdenek vznikla v roce 1928 přestavbou staršího vlečného vozu. Naposledy sloužila v roce 1975. Je opravena do podoby z období let 1939 – 1952.
Poznámka pamětníka: Tak tohle nepamatuji, i když bych měl. Kdo ví, kde to po Praze jezdilo.

Tenhle vůz byl vyroben v roce 1930 a je vystavován ve stavu, v jakém dojezdil v roce 1974, kdy pražskými ulicemi přestaly jezdit obousměrné tramvaje.
Poznámka pamětníka: Velké písmeno S znamenalo samoobslužný provoz, přičemž ta samoobsluha byla dost prostičká. Peníze se vhazovaly do velké kasy, která nebyla zařízena na vracení, kdo tam hodil víc, měl smůlu. Byla tu však i kontrola poctivosti cestujících. Revizor nenápadně vložil do otvoru pro peníze nádržku z plexiskla, kterou po vhození peněz vytáhl a zkontroloval vhozený obnos. Musím poznamenat, že samoobslužné tramvaje braly chleba nám, středoškolským študentům, kteří jsme v létě jezdili jako brigádníci – průvodčí. Byla to pěkná brigáda, i když ty šichty byly občas dost náročné. Měli jsme brašnu, kleštičky a zásobu různých jízdenek. Na vracení peněz bylo v brašně takové trubicovité udělátko, které se nakrmilo mincemi a jednoduchým stiskem vydalo patřičný obnos. Dodnes bych asi dokázal správně procviknout lístek.
Poznámka autora: Jako v předchozím článku, i v tomto jsem v popiscích citoval ze Stručného průvodce Muzeem městské hromadné dopravy v Praze, vydaného Dopravním podnikem hl. města Prahy v roce 2016.
Jago | 5. 4. 2017 St 23:11 | Obrázky Technika | 42 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
NN= nával nostalgie!
Vyskakovali jsme vesele (abychom ušetřili pár kroků do průmky) na stanici Újezd. S rýsovacím prknem pod paží to byla docela sranda, zejména při náledí.
Průvodčího jsem dělal z vozovny Pankrác. V zimě to byl dost záhul – fasovaný kožich vážil asi 2 tuny. Bydlel jsem s rodiči v Braníku, kam jezdila, mj, ta 21 fešanda.
Díky za „memory trip“!
Hezká vzpomínka, taky pamatuju ty dřevěný a jak se naskakovalo a vyskakovalo za jízdy, průvodčího co kleštičkama štípal lístky a měl tam svojí kukaň. Se mi to líbilo. Hezká vzpomínka.
[2] Průvodčí měli kukaně až v tramvajích Tatra T, v těch starých by nebylo kam je dát.
[3] Jenom skříňka na svačinu a na lístky do zásoby, pokud mě paměť neklame.
Měli jsme výhodu. Zastávka byla v kopci nad školou, pod ní dost ostrá zatáčka, tramvaj před ní musela hodně zpomalit a my jsme naskočili.
Škoda, že nám to Dopravní podnik města Brna s novými vozy zatrhl.
v Bratislave sa veruže dodnes hovorí električka a integrovaný lístok/dopravná karta sa nazýva elekričenka
a SV si až dodnes myslela, že ten čert vyletel z drôtov vysokého napätia, tzn. z elektriky, bo slovo elektrika sa pre dopravné zariadenie teda u nás nikdy nepožívalo
no, bolo mi to aj takô divnô, ale nad logikou takových říkanek nemá veľmi zmysel sa zamýšľať
[7] Ono má to rozpočítadlo pokračování: Bez klobouku, bos, natloukl si nos. Takže určitě byla míněna tramvaj.
[9] hm, v slovenčine nie: en ten týky dva špendlíky vyletel čert z elektriky baba sa ho zľakla na kolená kľakla en ten ten ty musíš ísť z kola ven!
nejaké klobúky a nosy taky vidím dnes prvýkrát
[12] Já vím, mně taky a včera mě to dokonce vyhodilo a nenechalo dopsat článek. Počítám, že to bude u providera.
Krásny článok, až mi je ľúto, že v našom meste električky, šaliny ani tramvaje nikdy nejazdili…
[14] ako aj z mnohých iných bratislavských výrazív typu šamrlík štokrlík šuflík a pod
[14] takže správne podľa Mätice slovenskej je vončiť, však?
[2] Kukaň ale měl řidič. Ten točil klikou. Měl tam kyblík s pískem (brzdit na náledí) a taky cedulku „Nemluvte za jízdy s řidičem!“.
Slyšel jsem historku: Pasažér se s řidičem velmi pohádal a u Olšanských hřbitovů vyskočil z tramvaje. Řidič zastavil a hodil po něm klikou. Netrefil.
Pronásledovaný chladnokrevně kliku zvedl a hodil přes vysokou zeď hřbitova…
[22] + [1]
Já si pamatuji to naskakování a vyskakování.
Naskaujícící se chytil středového sloupku a vyhoupl se „na palubu“.
Jednou jsem zažil, jak ruce skokana minuly onen sloupek a omylem sevřely rybářské pruty jednoho z cestujících. Naskakující skončil na zádech na nástupním ostrůvku a tramvaj odjížděla za úpěnlivého řevu rybáře: „ukradli mi prutu, ukradli mi pruty“…
[24] Já jsem se takhle držel záclonové tyče nějaké paní.
[1] A to bolo asi v ktorom roku? Ja také vyskakovaco/naskakovacie (snáď nedostanem pokutu od Matice) nepamätám.....
[24] Tak to se ti povedlo. Mám už od rána při té představě nekontrolovatelné záchvaty smíchu.
[36] žeby v BA takéto skončili omnoho skôr? Lebo z 1975 by som si pamätala.....
[38] sa nám nedávno podaril pekný preklep pri rezervácii hotela: pobyt od 1879 do 2017