Když do tržnice, tak v Modeně!
Zvu vás na malý nákup do tradiční tržnice v Modeně, kterou jsme navštívili 9. května 2014.
Račte vstoupit!
Podívejte se, co tu všechno mají.
Tak čím začneme?
Asi ovocem.
A teď zelenina: Cibule, fenykl, brokolice a artyčoky.
Je tu také lilek, mrkev, rajčata a jiné vitaminózní věci.
Dost zeleniny, jde se na maso!
Je libo mortadelu?
Nebo tenhle velesalám?
Pečené prasátko jsme dostali ochutnat. Skvělé!
Jde se na sýry, už čekají!
Ta ricotta je al forno, ne al porno!
Měli i levnější parmazán, ale my jsme koupili tenhle.
Ani ryby nechybějí.
Jsme v Itálii, tak jdeme na těstoviny. Samozřejmě ručně dělané.
To všechno se snad ani sníst nedá.
Třeba tyhle tortellini…
… nebo tortelloni. I lasagne se najdou.
Něco pro ty, co jsou líní vařit.
A nakonec něco sladkého. Tohle známe už ze Sicílie.
Tak co? Vybrali jste si?
Jago | 12. 5. 2014 Po 16:30 | Cesty Jídlo a pití Obrázky | 36 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Óoooo, Jééééé, Áaaaaa… kafe by nebyloooo 
Úžasný. Líbí se mi všechno co se dá sníst! 
Když to tak pozoruju, tak se na tu Sicílii začínám i těšit. 
Mimochodem, si říkal, že jedete za teplem… ne za jídlem!
[3] Autobus naštěstí váhový limit nemá. Jen gorgonzolu jsme museli dát v kabele do zavazadlového prostoru.
[5] HaHa… bo voněla a účastníci zájezdu by vám ji cestou celou zožrali!
Nááádhera…!
Jen ta první, ručně dělaná těstovina, je nějaká divná…
[7] V životě bych neřekl, jakým nevtíravým odérem naplní autobus poctivý francouzský camembert.
„tržnice v Modeně, kterou jsme navštívili 9. května 2014“ Tento spôsob oslavy Dňa Európy sa mi javí výborným!
[15] Oslavy jsme roztáhli – druhý den jsme navštívili výrobnu parmské šunky s ochutnávkou nejen té šunky.
Jago ako skúsený cestovateľ zjavne vie, že ak chce človek spoznať krajinu, tak má navštíviť tržnicu, toaletu a cintorín
[18] Dobrý postřeh. Nenavštěvuji však každou tržnici, jen tu, kde prodávají něco k snědku, a bleší trhy. Naprosto mě otrávil trh v Mantově, kde byla na pěkném náměstí nesmírná spousta stánků s hadry, takže na zajímavé stavební památky nebylo skoro vidět. Nebýt toho, že prodávající byli Italové, připadal bych si jako u nás v asijské tržnici. Tentokrát jsme nebyli ani na hřbitově, ty italské mi nějak nesedí.
[19] Kafáren jsme samozřejmě navštívili spoustu, domů jsme přijeli viditelně zhnědlí.
[20] Proč ti nesedí? Liší se italské hřbitovy nějak od našich? Myslím ty běžné.
Kafáren jsme samozřejmě navštívili spoustu, domů jsme přijeli viditelně zhnědlí.
Káva jako samoopalovací krém?
[21] Hřbitov komponovaný jako soustava almar, v nichž jsou uloženy rakve nad sebou a pozůstalí k nim lezou po žebříku (např. v Miláně) mě nechává chladným.
[5] Už má, spešl do Itálie 20 kilo a taky to nemají být krosny s kovovou konstrukcí, nejlepší jsou „měkouši“ tj. tašky měkkého typu.
[22] „Hřbitov komponovaný jako soustava almar (…) mě nechává chladným.“ Tých v tých almarách určite tiež. 
[24] Prosím tě, a kdo? Leda tak nějaký linkový dopravce.
[27] Jestli to byl autobus cestovky, tak by to bylo naposled, co bych s takovou cestovkou cestoval.
[28] No ale zas na druhou stranu, dovedeš si představit co dovedou český lidi jedoucí busem do apartmánů… vezou téměř všecko co se dá narvat do zavazadlovýho prostoru a ještě tunu vody. Tak kdyby jen půlka busu vezla na 1 os./50 kg, tak co na to třeba náprava? A v zemích EHS se kontroluje zatížení náprav s ohledem na přetížení. Nadměrná a těžší zavazadla se přepravují již po dohodě a za poplatek dle platného ceníku. A to si lidi dost rozmýšlejí. Uznávám, že je to určité omezení, ale lidi si to v podstatě zavinili sami.
[29] Aha, tak to není můj případ, na povalovací zájezdy (natož do apartmánů) nejezdím a na cestách se živím lovem.
[30] No to by mi ani nenapadlo, že by to mohl být tvůj případ!! Většině chlapům stačí kartička a některým ještě foťák, tam tahají leccos… tam se toho vejde!!!
[33] Jak nezdála…?!?
Třeba socha na foto č. 10 je opravdu zajímavá.....
