Kam o Velikonocích?

Kam? No přece na Rapa Nui čili Velikonoční ostrov. Před časem ho navštívila Wicky a poslala nám z něj spoustu obrázků s vlastními popisky. Všechny by se sem nevešly, ale pokochejte se aspoň tímhle výběrem.

91-01-nejosamelejsi-ostrov

Nejosamělejší ostrov. Do Chile, jemuž patří, je to kolem 3600 km.

Nejpopulárnější z celého ostrova jsou moai, monolitické kamenné sochy. Vypadají jako vysoké placaté obličeje. Přestože jsou známé jako „hlavy“, často mají i krk, ramena, ruce a tělo, ale ty jsou dnes zasypané v zemi. Sochy byly přepravovány na vzdálenost až 16 km a byly umísťovány na speciálně připravené kamenné plošiny, kterým se říká ahu. Ty byly převážně rozmístěny podél pobřeží. Začátkem roku 2019 přišli vědci s teorií, která na základě nové studie odhaluje skutečný účel soch. Podle této studie nebyly sochy rituální, ale měly označovat místa se zdrojem pitné vody. Nejznámější ahu se nachází na svahu sopky Maunga Terevaka, nazývá se Ahu-Akivi a je to jediné ahu, odkud se sochy dívají směrem k moři. Všude jinde jsou sochy obráceny obličeji do vnitrozemí.

91-02-moai-jen-tyhle-koukaji-na-more

Moai. Jen tyhle koukají na moře.

91-03-sochy-jsou-pry-jedna-jako-druha

Sochy jsou prý jedna jako druhá…

91-04-nejsou-stejny

… ale nejsou stejné.

Ne všechny sochy stojí.

91-05-bacha-padam-na-hubu

Bacha, padám na hubu!

91-06-amputace-hlavy

Amputace hlavy.

91-07-uz-nikam-nepujdem

Už nikam nepůjdem.

91-08-do-rady

Do řady!

91-09-dramaticky

Dramaticky.

91-10-na-plazi-anakena

Na pláži Anakena. Ty „klobouky“ se nazývají pukao a jsou to prý účesy.

Je otázka, jak se mnohatunové sochy dostaly na tak velkou vzdálenost od místa svého vzniku. Domorodci tvrdili Thoru Heyerdalovi, že „chodily samy“, a zdá se, že je to pravda. Český inženýr Pavel Pavel (na obrázku) vymyslel, jak na to, prakticky to vyzkoušel a napsal o tom i knihu.

91-11-a-chodime

A chodíme!

Na ostrově nejsou jen moai.

91-12-kamenne-omalovanky

Kamenné omalovánky.

A tady máme autorku:

91-13-krater-orongo-tak-cau-jdu-dolu

Kráter Orongo. Tak čau, jdu dolů.

Rei-miro je dekorativní předmět ve tvaru půlměsíce, kterým se zdobily ženy z Velikonočního ostrova. Rei-miro znázorňuje polynéskou kánoi. Každý konec ozdoby je ukončen stylizovanými lidskými hlavami. Tento dekorativní předmět je v různých podobách znám i z jiných polynéských ostrovů, dvě lidské hlavy se však nacházejí pouze na rei-miro z Velikonočního ostrova. Obraz rei-mira je také na vlajce Velikonočního ostrova.

91-14-vlajka-nejzajimavejsiho-ostrova

Vlajka nejzajímavějšího ostrova.

Ke komentářům jsme využili některé texty z wikipedie, kam se můžete podívat na podrobnější informace.

Tak veselé Velikonoce!

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

TlusŤjochweb | 12. 4. 2020 Ne 14:07 |   [1]

Mají pěkně tvarované nosíky.

reagovať

D.n.web | 12. 4. 2020 Ne 14:26 |   [2]

A ta na předposlední fotce se hezky směje!

reagovať

lojzo | 12. 4. 2020 Ne 15:07 |   [3]

Fajná reportáž. A perfektne načasovaná! ;-)

reagovať

Jago | 12. 4. 2020 Ne 15:09 |   [4]

[1] Botox? ;-)

reagovať

Jago | 12. 4. 2020 Ne 15:10 |   [5]

[3] No však už ji pro tuto příležitost suším několik týdnů. ;-)

reagovať

TlusŤjochweb | 12. 4. 2020 Ne 17:18 |   [6]

[4] Na taková frňáky by se roušky sháněly jen těžko…

reagovať

Jago | 12. 4. 2020 Ne 20:14 |   [7]

[6] Stačilo by i prostěradlo, to štěrk zadrží. :-)

reagovať

quick | 12. 4. 2020 Ne 22:28 |   [8]

[2] Vskutku. A „chodí sama“.

reagovať

quick | 12. 4. 2020 Ne 22:30 |   [9]

Wicky, ty omalovánky jsou oboustranné?

reagovať

lojzo | 13. 4. 2020 Po 17:05 |   [10]

Ja som natrafil na takúto moai. Ale možno je to fejk. ;-)

reagovať

quick | 13. 4. 2020 Po 17:56 |   [11]

[10] Nepochybně důkaz, že kdysi žili na Velikonočních ostrovech velikonoční zajíci.
Offšem vědci mají z toho zamotané hlavy – odkud doskákali? (tedy zajíci, ne vědci).

reagovať

Jago | 13. 4. 2020 Po 19:59 |   [12]

[11] Jest známo, že na VO žily dvě rasy. Jednou z nich byli tzv. „dlouhouší“, kteří tam údajně přibyli z Jižní Ameriky, a to později, než původní obyvatelé. Takže věc je jasná. :-)

reagovať

quick | 13. 4. 2020 Po 21:54 |   [13]

[12] Není pořád objasněno, JAK přibyli, neboť je známo, že dlouhouší trpí mořskou nemocí a plavba na voru nebyla jejich oblíbená kratochvíle. :-)

reagovať

Jago | 13. 4. 2020 Po 22:13 |   [14]

[13] V nouzi čert i mouchy lapá. ;-)

reagovať

Wicky | 16. 4. 2020 Št 19:16 |   [15]

Jo, tam bylo krásně. Bůhví jak to bude ted s cestováním .. :-(

reagovať

SV | 18. 4. 2020 So 0:08 |   [16]

díky Wicky, krásne fotografie, wellmi osviežujúce

reagovať

SV | 18. 4. 2020 So 0:09 |   [17]

a Wicky, si kočka! ;-)

reagovať

Wicky | 18. 4. 2020 So 9:15 |   [18]

[16] [17] Díky :-)

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Francis Street

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod