Jižní Afrika mýma očima - I. část - Civilizace

Zveme vás k prvnímu dílu seriálu, který sepsala a nafotila Wicky a který jsme jen mírně redakčně upravili.

Většina lidí si při slově Afrika vybaví něco, co má zasunuto v podvědomí ze školy nebo na základě kdysi zhlédnutých cestopisných filmů, a nedělá rozdíly mezi jednotlivými africkými zeměmi. Byla jsem tam jen pár dnů, takže poznat tento nekonečně rozlehlý a barvitý kontinent s neuvěřitelnými kontrasty – bohatstvím a chudobou, inteligencí a nevědomostí, mírumilovností a válkami – není jednoduché. Chtěla bych, aby se mi to podařilo napsat tak, abyste měli pocit, že jste tam byli se mnou a viděli to, co já.29

Letiště v Johannesburgu, městě s největší kriminalitou na světě, mě vítá docela klidně a beze zmatků. Po odbavení procházím galerií lvů, slonů a nosorožců, vyvedených na obřích fotografiích všude kolem. Těším se, že budu mít podobné. Po setkání se skupinkou a naším místním, česky mluvícím průvodcem Zdeňkem, je nám sdělena malinká změna plánu. Místo do hotelu na ubytování rovnou pojedeme na výlet Džoburgem, krizovým městem, jak se mu tu říká. “Vítejte v ráji divokých zvířat,“ hlásá nápis nad proskleným východem a kdosi skepticky dodává: „A také v ráji gangsterů, lupičů a násilníků“.

Takže si máme vyměnit tady na letišti peníze, a to rovnou tak na 4 – 5 dní, protože pak pojedeme do divočiny a na safari, a tam nebude příležitost, leda možná ještě někde na hotelu, ale za nevýhodný kurs. Pak zase až na letišti při dalším přesunu do Cape Townu. A pokud můžete, tak se převlékněte do něčeho lehčího, venku je pěkných 29°C. Na polovinu února z Čech dost skok. Tak hurá do směnárny, podat pas, dolary, podepsat papír a nezapomenout přepočítat peníze – mají dvoje – a dát si pozor u nových na desítky, které se pro nemístní dají zaměnit lehce za stovky. Ohlídat kufr, bágl a brašnu s foťákama.

Ano, dávám si pozor, výměna trvá dlouho, tak ještě podpis, přepočet a hurá se na toaletě rychle přezout a natáhnout tříčtvrťáky. Vozím si to pro jistotu v batohu, takže kufr nemusím otevírat. Jsem v duchu na sebe hrdá, že to mám už zmáklé a jsem rychlá. Vracím se do čekajícího hloučku (ti se nepřevlékali, ti se budou pařit) jako jedna z prvních.

Průvodce se na mě hezky usmívá – milý člověk. J A podává mi můj pas. To je můj pas?, divím se. Jo, je. Nechala jsi ho na přepážce ve směnárně. Cože? Já? Koukám do brašny s foťákama a pak nevěřícně otevírám podávaný pas. No jo, je můj! A je to. Jsem definitivně v Africe, kde čas plyne jinak! Normálně, ne tak hekticky a zběsile jako v Evropě! Samozřejmě jsem si převzala peníze, podepsala papír, vrátila, peníze přepočítala, zkontrolovala a jednoduše odešla, protože černá paní za přepážkou z mého hlediska už nic nedělala a já byla vyřízená.

Když jsem se svou českou normální chůzí odkráčela převléct, paní přišla k naší skupince k průvodci a s úsměvem mu můj pas předala. Že ta bílá paní strašně rychle odešla směrem na toaletu, asi jí bylo nevolno, tak kdyby prý musela řešit něco závažnějšího, asi bude potřebovat ten pasport. No je toto možné??!! Žádné poděkování nebylo dost velké. Co si asi tak myslel ten náš průvodce… Usmíval se.

Tak vyrážíme do světa velkého jako je Francie, Německo a Velká Británie dohromady, žije tady asi 48 milionů lidí. Registrovaných, ale kdoví kolik doopravdy, spousta lidí zde není registrována. Po pádu apartheidu si říkají Duhový národ, je zde obrovská rozmanitost kultur, nářečí a barev kůže. Jižní Afrika je vyspělá a je jedničkou na africkém kontinentu.

01

Výhled z 80. patra hotelu

 Vydáváme se do centra, je doslova přecpané mrakodrapy, byly vystavěny prosperujícími společnostmi. Ty však dnes sídlí v bezpečí někde na předměstí a skleněné domy osaměly. Jejich okna zejí prázdnotou.

02

Kavárna v 80. patře hotelu

 Z jednoho mrakodrapu je zařízen luxusní hotel s vyhlídkou v 80. patře. Dlouhé, táhlé třídy, mohutné kamenné bloky bankovních domů a úřednická centra mají ráz spíše evropského velkoměsta. Jenom ta špína, odpadky a provizorní stánky černošské komunity, která se tu zabydlela na chodnících v kartónových krabicích, narušují tento dojem.

03

Soweto (SOuth-WEst-TOwn)

 Vědomi si permanentního nebezpečí, centrem jenom projíždíme. Máme na paměti varování z domova: „Nikde nezastavujte a nefotografujte, zvláště místní lidi. Jediný snímek nepříliš zajímavého místa by vás mohl připravit o všechny cennosti, fotoaparát a mnohdy i o život. Černí lupiči totiž nemají rádi svědky své nekalé činnosti“.

Tak postávám na chodníku před naším autobusem (pro 13 lidí, krásný, velký) dopíjím café americano, na krku foťák a čekám na zbytek skupinky, kterou se průvodce vydal hledat, protože se na 30 metrech na rovném chodníku dokázala ztratit. No, ztratit, ženský se zakoukaly do výloh s luxusním zbožím světových značek za třetinovou cenu a jaly se nakupovat. Jsme všichni a spokojeni: Já nebyla okradena o foťák a dopila kávu a ženský si nesly vítězoslavně luxusní papírové taštičky s krásným nákupem.04A tak nakonec míříme na předměstí a přes Soweto dálnicí na Pretorii. Masakr – 6 proudů tam, 6 proudů zpátky, napěchováno auty. Jízda je plynulá. Pretorie je vzdálená asi hodinku jízdy. Zabrala jsem si první dvojsedadlo a tak sedím jak ve výkladní skříni a cestu pozoruji i přes hledáček foťáku. Je na co se dívat.  05Pretoriánským Václavákem v centru města je Church Square. V jeho středu se k nebi vypíná socha „otce vlasti“ búrské komunity, presidenta Paula Krugera. Tento velikán jihoafrických dějin tu stojí mezi čtyřmi búrskými bojovníky v plášti a cylindru a připomíná mi spíše karikaturu kapitalisty. Ale tady je ctěn a vážen. Připadám si tu trochu jako na Trafalgar Square v Londýně.09  Na Afriku poněkud netradičně v evropském stylu vybudovaný parlament, radnici a divadlo, prý zde dokonce hrají čeští i slovenští umělci. Justiční palác a banka Netherlands Bank, stará poštovní budova muzea známek a všude plno zeleně, posedávajících a polehávajících barevných lidí. A krásně se usmívají a mají radost, že mohou být vyfoceni. Přestala jsem kolem sebe vidět jen lupiče a vrahy a začala fotografovat.  06 07 08 10Pojedeme dál na sever, ale ještě nahlédneme do historie – čtyřicet metrů vysokého žulového památníku, kousek za městem. Byl postaven u příležitosti stého výročí vítězství pěti set Búrů nad desetitisícovou zulskou přesilou a je nazván Voortrekker Monument.13  S krásnou upravenou zahradou, kavárničkou a prodejnou a čistými toaletami. Když se vystoupá na vyhlídkovou terasu a pohlédne se dolů, je vidět 64 volských povozů, které jsou tu jako reliéfy vytesány do žulových desek v půlkruhu po obvodě budovy.14 Míříme do Mpumalanga – Země vycházejícího slunce, kde se nachází Krugerův národní park. Cestou stavíme, nakupujeme a jíme.15Na zahnání hladu je tu jihoafrický supermarket, většinou provozovaný firmou „Spar“. Rázem jsme se ocitli v jiném zeměpisném pásmu. Je klimatizovaný a plný vyhlášených dobrůtek, specialit a pochutin, je to učiněná báseň. „Tady jste v malé Americe“, říká průvodce Zdeněk, je tu vše a všechno čerstvé.

16

Toalety v supermarketu

Tady jste ve vysoce rozvinutém státě a najdete tady vše, co si přejete. Elegantní černoši a černošky ve firemních oblečcích vám jsou nápomocni ve všem. Jen máte-li zájem o alkohol, musíte jinam. Jinak je tu spoustu různého pečiva, čerstvých chlazených ryb, které nepáchnou, a ovoce sladké a zralé, zelenina jak malovaná a já, masožravá, jsem si koupila spoustu sušených malých kousků masa, které mi byly nasypány do klasického hnědého amerického pytlíku. V buse za předním sklem, s nataženýma nohama na druhém sedadle, jsem si ho vychutnávala a dívala se na nový svět, který proudil okolo mě.

Wicky

Následuje:

II. část
III. část

IV. část

V. část

Redakční poznámka: Těšte se, příště budou i zvířata.

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

Oby | 11. 2. 2016 Št 21:26 |   [1]

Díky za pozvánku. Prolítla jsem fotky, ale na souvislejší četbu dojde později. Musím za chvíli do zubaře a hned po zubaři do filosofské kafčárny. Tady se sice toho namele taky dost, ale málo se tu filozofuje. ;-)

reagovať

kety | 11. 2. 2016 Št 22:11 |   [2]

Wicky, to vypadá slibně! Ale až zítra…

reagovať

Jago | 11. 2. 2016 Št 23:37 |   [3]

[2] Jen čtěte, druhá část vyjde asi tak za týden, tak ať to stihnete. ;-)

reagovať

TlusTjoch | 12. 2. 2016 Pia 9:05 |   [4]

Otec „búrské vlasti“ – toť monument monumentů.
Jsem rád , že konečně vidím, jak vypadal.

reagovať

TlusŤjochweb | 12. 2. 2016 Pia 9:06 |   [5]

Pomni, že největší filosofové jsou zubaři (a holiči).

reagovať

SV | 12. 2. 2016 Pia 10:28 |   [6]

hurá, budú aj zverká! tešýýýmmm! prosím si veľa zverkov! výborne napísané, Wicky. prvá fotka úchvatná!

reagovať

SV | 12. 2. 2016 Pia 10:51 |   [7]

tie afické dievčence tiež dobrá fotka – neuveriteľne fotogenické sú a majú pekný úsmev

reagovať

SV | 12. 2. 2016 Pia 10:53 |   [8]

a…Wicky, som rada, že si tu 8-)

reagovať

Oby | 12. 2. 2016 Pia 13:38 |   [9]

[3] Klidně můžeš věšet další, dočetla jsem první díl. ;-) Koukám, že povozy tam mají, ale ti voli jim zdrhli do naší bublinové soutěže. :-D

[5] Zubař toho se mnou včera moc nenafilosofoval. Zběžně okoukl můj časem a různými nehodami ohlodaný chrup a prohlásil: „Very well maintained!“ Bylo to po odrbání zubního kamene šperhákama a přejetí leštičkou, tak nevím, jestli jeho pochvala patřila hygieničce nebo mojí průběžné snaze mezi návštěvami na zubním. ;-)

reagovať

SV | 12. 2. 2016 Pia 14:05 |   [10]

„Chtěla bych, aby se mi to podařilo napsat tak, abyste měli pocit, že jste tam byli se mnou a viděli to, co já.“ …takže keď SV začne vykrikovať napr. Wicky! dávaj pozor na toho slona, však ti podupe celý foťák! tak budeš vedieť, že sa ti to podarilo ;-)

reagovať

SV | 12. 2. 2016 Pia 14:06 |   [11]

[1] nošak skús sem pridať nejakú filozofyckú tému ;-)

reagovať

Oby | 12. 2. 2016 Pia 15:18 |   [12]

Bacon bylo včerejší téma, tak nevím, jestli by tady v nefilosofské Kavárničce byl zájem zapojit se do debaty.

reagovať

SV | 12. 2. 2016 Pia 15:29 |   [13]

[12] predpokladám, že s veľkým B ;-)
a ak môžem hádať, tak Roger?

reagovať

Jago | 12. 2. 2016 Pia 15:41 |   [14]

[12] O špeku jsem ochoten diskutovat. Tady u nás na trhu prodává jeden slovenský mäsiar špek z plemene mangalica. Má prý málo cholesterolu a je vynikající. Ten špek. ;-)

reagovať

SV | 12. 2. 2016 Pia 15:44 |   [15]

reagovať

Oby | 12. 2. 2016 Pia 15:55 |   [16]

Nikoliv Roger, ale tento borec. 8-)

reagovať

Oby | 12. 2. 2016 Pia 15:58 |   [17]

[14] Jago, to nás sice odvede od diskuse zase k tomu žvanci, ale je fakt, že nejen pustou filosofií člověk živ jest. Pověřuji tě tedy zakoupením a otestováním onoho zdravotně orientovaného baconu a přežiješ-li to, přijď se s námi laskavě podělit. ;-)

reagovať

SV | 12. 2. 2016 Pia 16:05 |   [18]

[16] no ak o ňom Lojzo niečo zaujímavo napíše, ako to občas robieva ;-)

reagovať

SV | 12. 2. 2016 Pia 16:09 |   [19]

btw, celkom zaujímavé, že dá sa téma, a teraz sa o nej filozofuje. neviem, či by mi to išlo takto cielene, nechcem povedať, že na povel, proste takto plánovane. mi to trošku pripadá ako písať básne na prianie/povel. a to je teda fuška ;-)

reagovať

Jago | 12. 2. 2016 Pia 16:09 |   [20]

[17] Dělit se nebudu, špek už je sežrán. :-(

reagovať

SV | 12. 2. 2016 Pia 16:10 |   [21]

reagovať

TlusŤjochweb | 12. 2. 2016 Pia 16:23 |   [22]

[9] „Very well maintained!“
Tak to bych rád řekl o svém kompjůtru, ale nemohu.

reagovať

Jago | 12. 2. 2016 Pia 16:23 |   [23]

[20] Ale podělím se aspoň o povídání a obrázek.

reagovať

TlusŤjochweb | 12. 2. 2016 Pia 16:26 |   [24]

[14]

Mangalica neboli „prase s vlnou“ !!!!!!

reagovať

košo | 12. 2. 2016 Pia 16:29 |   [25]

[22] taký dobrý reinstall nikdy nieje zlý 8-)

reagovať

Jago | 12. 2. 2016 Pia 17:25 |   [26]

[17] „To nás sice odvede od diskuse zase k tomu žvanci.“ No, vždyť i článek končí líčením, jak se Wicky futruje. :-)

reagovať

Oby | 12. 2. 2016 Pia 21:28 |   [27]

[20] :-) Myslela jsem podělit se o tvůj luxusní zážitek, ne o špek! Nebuď smutný, špek zase bude… ;-)

reagovať

Oby | 12. 2. 2016 Pia 21:32 |   [28]

[19] Nesmysl! Psát básně a jen tak žvanit jsou dvě diametrálně odlišné věci. Je to něco jako tady. Nadhodí se téma, například JAR, a kecá se pak o všem možném, včetně špeku. 8-)

reagovať

Oby | 12. 2. 2016 Pia 21:33 |   [29]

[22] Nic není ještě ztraceno. Nechej ho přeleštit a překontrolovat na zubním. 8-)

reagovať

Oby | 12. 2. 2016 Pia 21:37 |   [30]

[23] No vida, že to jde, když se chce. Díky! Okoštuju. ;-)

reagovať

Oby | 12. 2. 2016 Pia 21:39 |   [31]

[25] Návrh na reinstalaci zubů neprošel. 8-)

reagovať

Oby | 12. 2. 2016 Pia 21:41 |   [32]

[26] Jo ahá! Takže vlastně jedeme na společné vlně s Wicky. :-D Ta bude mít z nás radost. ;-)

reagovať

Jago | 12. 2. 2016 Pia 21:47 |   [33]

[32] Naštěstí se tu objeví nejdřív v neděli večer. ;-)

reagovať

Oby | 13. 2. 2016 So 13:55 |   [34]

Zatím se tu dobře bavte a chovejte se slušně. Jezinka mizí na výlet, tak musí na vás chvíli dávat pozor někdo jiný. ;-)

reagovať

quick | 13. 2. 2016 So 19:02 |   [35]

[20] Aniž sis před požitím darů božích zafilozofoval? ;-)

reagovať

quick | 13. 2. 2016 So 19:08 |   [36]

Konečně jsem dočetla do konce, třikrát jsem začala a vždycky mě někdo odvolal.
Zajímavý památník, ty volské povozy byly jako válečné vozy?
Jinak doufám, že: tam nejsou sopky, Wicky nebude ztrácet části plavek a bude dávat pozor na malé i velké slony.:-)

reagovať

Jago | 13. 2. 2016 So 21:51 |   [37]

[36] Mně ty vozy připomínají koněspřežnou dráhu z Budějovic do Lince. Její asi dvěstěmetrová část je už zase v provozu.
Za Wicky mohu slíbit slona. Páchnoucího. :-)

reagovať

Wicky | 14. 2. 2016 Ne 20:45 |   [38]

Vozy nebyly válečné, ale stěhovalecké, přijížděli v nich celé rodiny osadníků s vybavením na život v pustině.
Sopky tam nebyly, ty budou jindy a jinde. ;-) Sloni byli! ;-)
No sušené maso bylo vynikající, o to se taky nebudu dělit, bo je do mrtě sežráno! :-D
Tak se zatím kochejte jako se kochala já. :-)

reagovať

Wicky | 14. 2. 2016 Ne 20:46 |   [39]

SV, zvířátko nějaké bude! :-) I povídání o něm. :-)

reagovať

Jago | 15. 2. 2016 Po 10:13 |   [40]

[39] Ve středu. ;-)

reagovať

SV | 15. 2. 2016 Po 10:20 |   [41]

[40] prima! streda – zviera treba! ;-)

reagovať

lojzo | 17. 2. 2016 St 9:44 |   [42]

No, konečne som s k juhoafrickým zápiskom dostal aj ja. ;-)
Krásne.
A musím povedať, že mňa oslovil tento prvý diel viac než ten druhý, zvierací. Som divný, ja viem. 8-)

reagovať

Jago | 17. 2. 2016 St 10:27 |   [43]

[42] Neboj, bude i něco jiného, ba i nějaký ten fajný dom. ;-)

reagovať

lojzo | 17. 2. 2016 St 10:38 |   [44]

[43] Však ja sa nebojím… a nesťažujem. ;-)

reagovať

Oby | 17. 2. 2016 St 14:07 |   [45]

[44] Každý, kdo umí číst, vidí, že si nestěžuješ, že si chválíš – první díl. 8-)

reagovať

Jago | 17. 2. 2016 St 14:11 |   [46]

[42] Mohu slíbit, že v příští části nebude ani jedno zvíře. Zvířata budou až ve čtvrté, poslední.

reagovať

Wicky | 18. 2. 2016 Št 0:05 |   [47]

Však to je o tom, že si každý má najít, co se mu líbí nejvíce. :-)

reagovať

SV | 18. 2. 2016 Št 16:39 |   [48]

[42] si, ale to neva. aj tak ťa mám odvždy rada ;-)

reagovať

lojzo | 18. 2. 2016 Št 17:01 |   [49]

[48] Waw! Dík. ;-)
Mimochodom, asi nie som sám – nedávno som narazil na krásnu vetu u Borisa Filana: „Mesto je môj les.“ 8-)

reagovať

Oby | 18. 2. 2016 Št 22:09 |   [50]

[49] A lidi jsou tvoje zvěř? 8-)

reagovať

SV | 19. 2. 2016 Pia 8:06 |   [51]

[50] tomu věř ;-)

reagovať

SV | 19. 2. 2016 Pia 8:07 |   [52]

[49] v niektorej najnovšej knižke? mám rada jeho knižky, hlavne tie cestovateľské, máme ich doma takmer všetky ;-)

reagovať

SV | 19. 2. 2016 Pia 8:09 |   [53]

[49] ten sa má. je šťastný tam, kde je. v meste.

reagovať

Milošweb | 24. 2. 2016 St 9:35 |   [54]

To je odvaha se tam vydat, ale čte se to pěkně, hned jdu na pokračování :)

reagovať

Wicky | 29. 2. 2016 Po 9:26 |   [55]

[54] Ani ne, dost lidí cestuje do JAR i do parků. Tady se všechny info dost přehání, tak mají lidi pak nahnáno. Bude ještě nějaké článký i článeček i s obrázkama. :-) Cestu doporučuju, bylo to hezký.

reagovať

SV | 3. 3. 2016 Št 8:58 |   [56]

[55] ano. ešte mám v živej pamäti, ako ma kolegyne vydesene odhovárali od cesty do rumunských hôr.....

reagovať

lojzo | 3. 3. 2016 Št 9:14 |   [57]

[55] „Tady se všechny info dost přehání, tak mají lidi pak nahnáno.“ Presne tak. A nielen o turistických destináciách. A ľudia, ktorí v živote boli najďalej v najbližšom okresnom meste, ľahko uveria, že za hranicami je to hrozné – a bolo by aj tu u nás, keby nás vláda nechránila. :-/

reagovať

SV | 4. 3. 2016 Pia 9:15 |   [58]

[57] nojono :-(

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Ráj na zemi, peklo na nebi

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod