Hygiena si žádá osvětu
V sobotu jsem navštívil Regionální muzeum v Kolíně, konkrétně Červinkovský dům, jednu z nejstarších městských staveb. Kromě jiného jsem shlédl zajímavou expozici „Hygiena a péče o tělo v průběhu staletí“. Fotit se tam skoro nedalo (většina exponátů byla za sklem), ale zato jsem se poučil, jak to bylo s hygienou dříve.

Přenosný splachovací záchod.
Naučná cedule zabývající se historií toaletního papíru byla natolik zajímavá, že jsem neodolal a pro vás ji opsal:
Před vynálezem toaletního papíru se pro očistu po vykonané potřebě používala celá řada materiálů. V nejstarších dobách to byla voda, tráva, listy rostlin, mech, písek, kamení, dřevěné hobliny, sníh, nebo se použily ruce omývané ve vodě, a to v závislosti na místě, počasí a sociálních zvyklostech.
Ve starém Římě se ke konečné očistě používaly látkové ručníky vymývané v bylinkových nálevech, popřípadě houba přichycená na klacku a namáčená ve slané vodě. Veřejné záchody byly k tomuto účelu vybaveny tekoucí vodou nahrazující dnešní bidety. Ve středověké Evropě bohatí používali vlnu nebo konopí, chudší vrstvy staré hadry nebo již zmiňované přírodní materiály.
První toaletní papír se vyráběl v Číně přibližně kolem roku 600 n. l. z rýžové slámy, a to výhradně pro potřeby císařského dvora. Podle dochovaných pramenů produkovala císařská dílna 750 tisíc listů tohoto papíru ročně.
Počátkem 17. století se pro svou dostupnost stávají toaletním papírem staré noviny, v 19. století doplněné o telefonní seznamy a reklamní brožury.
V roce 1857 prodává v USA Joseph Cayetty první továrně vyráběný papír určený výhradně k použití na toaletě. Nese označení „léčivý papír“ a je skutečně napuštěn jakousi léčivou látkou. Jedno balení obsahovalo celkem padesát listů a na každém bylo vytištěno jméno výrobce Cayettyho.
V roce 1879 nabízí firma Scott Paper Company první toaletní papír v roli a o pár let později jsou již dostupné role perforovaného papíru, které nahrazují ostrou hranu na dávkovači. Pokrok jde stále dál a zejména ve 20. století je učiněna řada vylepšení toaletního papíru. Například v roce 1935 inzeruje firma Northern Tissue svůj toaletní papír jako „bez třísek“. V roce 1942 je firmou Andrews Paper Mill v Anglii vyroben první dvouvrstvý papír a v roce 1990 dokonce vlhčený toaletní papír.
Zajímavé, že? Škoda, že cedule nezmínila také Harmanecké papierne n. p.
Jago | 30. 5. 2018 St 22:45 | História | 27 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Fakt zajímavé, dneska se používá v Evropě navoněný papír, jemnější než papírové kapesníčky na nos a v Indii se kecne na bobek ipřímo na ulici vedle chodníku do strouhy. Přesto nejstarší nalezené záchody pocházejí z Indie asi 2 a půl tis. let před n. letop.
Lopuch! Lopuch je nejlepší. A myslím, že je i léčivý.
[1] inak ahoj Wicky, vďaka oprave niečoho netuším čoho naším cteným panom Adminom, sem môžem zase, po predlhom čase, písať. a som rada, že sme sa tu takto pekne na toalete postretli
[3] lopúch je prima! a dá sa použiť aj ako slnečník, aj ako dáždnik
Ta toaleta připomíná tvarem starý gramofon, jen trouba tam nahoře chybí.
[7] Trouba přijde a usedne. Zajímavé je, že ta toaleta je skutečně přenosná. Čudlíkem (z našeho pohledu nalevo) se odklopí víčko a do odkrytého otvoru se nalije voda. Po použití se zatáhne za knoflík nad čudlíkem, čímž se spláchne. Poté je radno přiložit poklop. Nádoba na spláchnutou vodu je přístupná zezadu.
[8] Zde se tomu říká „commode“. Je to, v různých i moderních (nesplachovacích) podobách, používáno např. invalidy.
[8] Zde se tomu říká „commode“. Je to, v různých i moderních (nesplachovacích) podobách, používáno např. invalidy.
[4] Vítej zpět v kavárničce
… nechci napsat u „hajzlu“…
[8] A ta voda se pak vyleje kam? Do „hajzlu“? Nebo na záhony s okurkama?
Provedl jsem propočet: Počítáme-li, že dnešní role h-papíru má 200 listů, pak by čínská císařská dílna vyrobila za rok 3750 rolí. To zas není tak moc, že?
[15] No, arabům by jich z toho počtu zbylo nepoužitých 3750 rolí. To je zase dost, ne?
Narpasan.
Nejvhodnější použití bylo ke hře na hřeben. Něco jako kazoo. Brněly od toho pysky, rty.
Jeden vtip na víkend. Přijde zajíc domů a vysvětluje, proč je tak zaneřáděný:
„Jdu kolem křoví a v něm si ulevuje medvěd. Jak mě uviděl, zeptal se mě ‚Línáš, zajíci?‘ Povídám, že nelínám. Tak mě popad a…“
[6] To jo, třeba v Uzbekistánu je možný dostat od hajzlbáby na utření i „Leninovy listy“ nebo listy z jiných nih a spisů… si ještě i jeden počte… no je fakt, že někdy tam sedí v podřepu dost dlouho…
[23] Máme Todor Živkov: Kulturnaja politika socializma v hardback vydání. Žertovný dar mého bratra z raných let devadesátých. Zatím 100% komplet!
[25] A z toho plyne, že je vám potřeba k výkonu jiný matroš…:-P