Hovězí čaj v LJC (zatím) nepodáváme
Na Temži nedaleko Tower Bridge kotví zajímavá loď – lehký křižník Belfast. Je to loď muzejní a my jsme se vydali na její prohlídku. Důkladně jsme ji prolezli a mezi exponáty jsme nalezli tohle:
Jde o obsah dárkového balíčku, který dostávali ranění britští vojáci ve 2. světové válce. Podobné dárky nejsou nic neobvyklého, mě však zaujala sklenice s etiketou BOVRIL. Nevěda, co obsahuje, jal jsem se po návratu domů po Bovrilu pídit.
Anglická Wikipedie mi prozradila, že Bovril je obchodní značka silného slaného masového extraktu, který vynalezl v 70. letech 19. století v Kanadě žijící Skot John Lawson Johnston. Napoleon III. totiž potřeboval pro výživu své armády v prusko – francouzské válce milion masných konzerv. Problém byl v tom, jak takové množství dodat. V britských dominiích a v jižní Americe bylo sice hovězího dost, ale do Evropy to bylo daleko a skladování a doprava byly problematické.
Chytrý Skot vymyslel, že není třeba dodávat přímo maso, ale silný výživný extrakt, který nazval Johnstonovo tekuté (kapalné) hovězí, později Bovril. Byl to zahuštěný (odpařený) extrakt získaný vařením hovězího masa (snad, Google mi totiž přeložil anglické slovo carcasses jako zdechliny, což se mi nezdá) a smíchaný se sušeným masem rozdrceným na prášek. Je možno jej pít rozpuštěný ve vodě (občas i v mléce), dochucovat jím polévky, dušená masa a kaše a lze jej také mazat na chleba, zejména na toasty, ovšem jen v tenké vrstvě, protože je hodně slaný.
Bovril se pro své výživné hodnoty uplatnil jako „válečná strava“ i v 1. světové válce, kdy dobře posloužil rekonvalescentům, nemocným a raněným. Jako životabudič je v Británii populární dodnes a je údajně součástí britské národní kultury. Oblíbili si ho fotbaloví fanoušci, kteří tento hovězí čaj (beef-tea) popíjejí v zimě při sledování zápasů, a to z donesených termosek nebo zakoupený na stadioně; ve Skotsku jej pijí z hrníčků, protože nosit na zápasy láhve je tam zákonem zakázáno.
Wikipedie praví, že ani Bovril se nevyhnul skandálům a problémům. Již koncem 19. století byla hovězina nahrazována koninou a v roce 1906 silně poklesl prodej díky odhalení otřesných poměrů na chicagských jatkách. V roce 2004 byl v souvislosti s obavami z nemoci šílených krav nahrazen výtažek z masa výtažkem z kvasnic (což uvítali vegetariáni), ale teď už prý se maso v Bovrilu zase najde, i když kvasnicový extrakt je v něm také. Problémy má i v některých muslimských zemích (např. v Indonésii), kde vláda trvá na používání masa pouze z rituálně poražených zvířat (halál). A jak jsem se dočetl na stránkách listu The Independent, je v současnosti zakázán prodej Bovrilu v Kanadě, protože jeho složení je údajně v rozporu s tamním zákonem.
U nás se sice Bovril neprodává, ale lze si jej objednat na Amazonu. Levný zrovna není.
Abych toto povídání trochu oživil, vyšťoural jsem na internetu pěkné staré reklamy, tak se pokochejte.
Poznámka 1: Kromě anglické Wikipedie jsem čerpal z článku na stránkách University of Cambridge „Bovril: a very beefy (and British) love affair“, v němž je i pěkné video.
Poznámka 2: Pokud sem přijde jednorožec, prosím jej, aby nám sdělil své případné zkušenosti s tímto produktem, i když soudím, že v naší kavárničce jej (aspoň zatím) podávat nebudeme.
Jago | 21. 5. 2015 Št 20:20 | Cesty Jídlo a pití | 23 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Zajímavé.
Leč v kavárně bych upřednostnil BEEFeater gin.
Když už ne pravý Bovril, mohla by se ve zdejším kaféhauzu pro povzbuzení podávat aspoň hovězí polévka? Tu bych si s chutí dala!
Nejpůsobivější reklama je ovšem ta první – lev marně vzdorující statnému junákovi posilněnému zázračným elixírem…
No, ještěže chodím sem do Kavárničky, jinak bych ani nevěděla, že je tady zakázaný Bovril (Nebo Bowril, Jago? V jedné větě ke konci se do produktu vloudilo „w“.
Carcass je krom zdechliny také kostra zvířete (nebo snad i její část, neumím si představit, že onen Skot házel do kotle celé hovězí kostry) se sem tam nějakým kouskem masa na ní.
[5] Copak jsme Armáda spásy?
Mně se líbí ty krávy: Ubohý bratr a Slyším, že chtějí víc.
[6] Opraveno, díky.
Hele, ty umíš anglicky líp, za co je to vlastně u vás zkvakli?
[7] Jo, máš pravdu, posuzovala jsem to jen vizuálně, texty jsem přeskočila. Ubohý bratr je skvělý!
Možno vznikol názov z toho, že tamojší Galovia oholili Rimanov až na kosť.
[6] Carcass – přesně tak!
Bovril – Je prý tradicí ho podávat o přestávkách komise při volbě obrazů na každoroční výstavu Royal Academy. Výstava bývá mohutně obeslána amatéry, takže je to prý fuška se tím oceánem probrat.
Četl jsem lakonický recept na kocovinu (hangover): Bovril and vodka – will cure death. Vyléčí smrt.
Osobně nepotvrzuji, ale horká polévka normálně pracuje, jak je všeobecně známo.
[14] Carcass: pro úplnost, ve významu kostra se to používá též např ve stavebnictví. Carcass kuchyňské linky je dřevěná kostra, na kterou se pak navěsí dvířka, dřez atd.
[14] Díky. Takže je to magi nebo kňourr, jenže tradiční.
Abych se přiznal, napsal jsem sem o Bovrilu, protože se mi líbil termín „hovězí čaj“ a hlavně ty reklamy. Zaráží mě ten pokořovaný lev, heraldické to zvíře Anglie.
[17] Nebo se k němu ten lev lísá, aby mu nalil do chřtánu Bovril.
[18] Anebo mu vytahuje celou neotevřenou plechovku ze chřtánu!
Hanebne som zabudol na pochvalu – tie plagáty ma (na rozdiel od Bovrilu ako takého ) veľmi zaujali!
[21] Myslím, že na přelomu 19. a 20. století nebylo zobrazování dobytka v reklamách příliš četné. A líbí se mi lehký humor – třeba ten pán v kolečkovém křesle a ustarané krávy.