Anglická Wikipedie mi prozradila, že Bovril je obchodní značka silného slaného masového extraktu, který vynalezl v 70. letech 19. století v Kanadě žijící Skot John Lawson Johnston. Napoleon III. totiž potřeboval pro výživu své armády v prusko – francouzské válce milion masných konzerv. Problém byl v tom, jak takové množství dodat. V britských dominiích a v jižní Americe bylo sice hovězího dost, ale do Evropy to bylo daleko a skladování a doprava byly problematické.

Chytrý Skot vymyslel, že není třeba dodávat přímo maso, ale silný výživný extrakt, který nazval Johnstonovo tekuté (kapalné) hovězí, později Bovril. Byl to zahuštěný (odpařený) extrakt získaný vařením hovězího masa (snad, Google mi totiž přeložil anglické slovo carcasses jako zdechliny, což se mi nezdá) a smíchaný se sušeným masem rozdrceným na prášek. Je možno jej pít rozpuštěný ve vodě (občas i v mléce), dochucovat jím polévky, dušená masa a kaše a lze jej také mazat na chleba, zejména na toasty, ovšem jen v tenké vrstvě, protože je hodně slaný.

Bovril se pro své výživné hodnoty uplatnil jako „válečná strava“ i v 1. světové válce, kdy dobře posloužil rekonvalescentům, nemocným a raněným. Jako životabudič je v Británii populární dodnes a je údajně součástí britské národní kultury. Oblíbili si ho fotbaloví fanoušci, kteří tento hovězí čaj (beef-tea) popíjejí v zimě při sledování zápasů, a to z donesených termosek nebo zakoupený na stadioně; ve Skotsku jej pijí z hrníčků, protože nosit na zápasy láhve je tam zákonem zakázáno.

Wikipedie praví, že ani Bovril se nevyhnul skandálům a problémům. Již koncem 19. století byla hovězina nahrazována koninou a v roce 1906 silně poklesl prodej díky odhalení otřesných poměrů na chicagských jatkách. V roce 2004 byl v souvislosti s obavami z nemoci šílených krav nahrazen výtažek z masa výtažkem z kvasnic (což uvítali vegetariáni), ale teď už prý se maso v Bovrilu zase najde, i když kvasnicový extrakt je v něm také. Problémy má i v některých muslimských zemích (např. v Indonésii), kde vláda trvá na používání masa pouze z rituálně poražených zvířat (halál). A jak jsem se dočetl na stránkách listu The Independent, je v současnosti zakázán prodej Bovrilu v Kanadě, protože jeho složení je údajně v rozporu s tamním zákonem.

U nás se sice Bovril neprodává, ale lze si jej objednat na Amazonu. Levný zrovna není.

Abych toto povídání trochu oživil, vyšťoural jsem na internetu pěkné staré reklamy, tak se pokochejte.

Poznámka 1: Kromě anglické Wikipedie jsem čerpal z článku na stránkách University of Cambridge „Bovril: a very beefy (and British) love affair“, v němž je i pěkné video.

Poznámka 2: Pokud sem přijde jednorožec, prosím jej, aby nám sdělil své případné zkušenosti s tímto produktem, i když soudím, že v naší kavárničce jej (aspoň zatím) podávat nebudeme.