Hádanka modelová
Na obrázku je jeden z mnoha modelů, které jsem vyfotil v jednom muzeu při své velikonoční cestě Německem. Poznáte, jaké zařízení je tu vymodelováno?
Řešení hádanky, které celé jako první našla kety:
Je to skutečně větrný mlýn z provincie Herát v Afghánistánu. Na téhle naučné ceduli stojí zhruba toto:
Typ mlýna: Horizontální mlýn na obilí. Větrná kola ve zřídkavé formě s vertikálními křídly se ještě nacházejí u Herátu v Afghánistánu. Mlýny tohoto typu se nemohly natáčet podle větru a byly funkční pouze v případě, že vítr foukal stále z jedné strany. V Herátu fouká vítr po většinu roku ze severu, proto je mlýn postaven v severojižním směru.
Jago | 5. 5. 2014 Po 21:26 | Hádanky Technika | 26 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Vápenka to asi nebude. Tak nějaká udírna? Třeba ryb? Nebo sušárna ovoce?
[4] Nakonec – i prádlo by tam mohlo viset. Taková klasická sušička bez pračky. 
Mohl bys nám, Jago, prozradit, co mají Ti lidé v těch ošatkách a vědrech? Jen takovou nepatrnou nápovědíčku… 
Ešte by to mohla byť stredoveká vrtná veža, napríklad na ropu.
[8] Hm, na tom něco je. V těch ošatkách a vědrech je obilí. Ale je to skutečně mlýn? Jak by byl poháněný?
[13] Pec nám nespadla, není to pec. Ta stavba je kompletní, i když originál stojí v Afghanistánu. 
Dobrá, přihodím pátrači lojzovi indicii: Gifhorn.
[15] Bingo! Řešení tu bude za chvíli, až přeložím naučnou ceduli.
[17] Tak už je tady i s tou cedulí. Lojzo, vyber pro kety nějakou písničku a zahraj i sobě, když tě ten mlýn také napadl.
V Gifhornu (Dolní Sasko) se nachází velice zajímavé muzeum mlýnů. Kromě těch asi padesáti modelů, které jsou ve výstavní hale, je tu ještě mnoho originálů, a to jak větrných, tak vodních, které sem byly postupně soustředěny z Evropy a Asie, jeden dokonce z Koreje.
[19] Ja si ešte dovolím doplniť pár slov z internetu:
Na vertikálnom hriadeli boli upevnené tkané rohože, do ktorých sa zapieral vietor a tým otáčal celým hriadeľom. U týchto perzských mlynov bola polovica rotora tienená asymetrickým obvodovým múrom, čo umožnilo využiť odpor na pohon rotora.
V provincii Karasan (severovýchodná Perzia) ešte aj dnes existujú celé „batérie“ takýchto veterných mlynov, ktoré môžu namlieť okolo 3000 kg pšenice denne. V rozľahlých vyprahnutých rovinách vietor fúka niekedy niekoľko mesiacov bez prerušenia z rovnakého smeru – iba vďaka tomu je možná ich prevádzka.
[20] Tak ten perský model mám taky vyfocený i s naučnou cedulí, ale v Gifhornu ho mají jen jako lis na olej a afghánský se mi líbil víc.
[20] „V provincii Karasan ešte aj dnes existujú celé „batérie“ takýchto veterných mlynov, ktoré môžu namlieť okolo 3000 kg pšenice denne“
fúha! aj ako kafemlejnek by to bolo veľmi dobré!
[24] Tri tony kávy denne? Zase až toľko ľudí nám sem nechodí.
