Fotohádanka deklíkovitá
Jistý TlusŤjoch před časem zavedl na svém webu pozoruhodnou sekci de Kly. Aniž bych mu chtěl konkurovat, předkládám vám následující obrázek s prostou otázkou: Co je to a k čemu by to asi tak mohlo sloužit?
Odpovědi typu „no přece deklík“ nebereme.
Hádanku vyřešil Buteo, jedná se o průduch centrálního systému vytápění na polském hradě (zámku) Malbork. Podrobnosti (bohužel v angličtině, ale lze přepnout na němčinu nebo polštinu) jsou zde.
Jago | 4. 11. 2014 Ut 20:30 | Hádanky Obrázky | 37 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Vyzerá to ako krytka na nejaký otvor, do ktorého sa príležitostne niečo zasúva – napadol ma stožiar na vlajku, ale to asi nebude to pravé.
Alebo sa tam strká napríklad vypúšťacia hadica z pračky.
Původně mě napadl deklík s inkorporovaným sítkem na maras, ale teď si nejsem jistá.
Něco mi to připomíná, a už jsem to někde viděl… Jen si vzpomenout co a kde.
Vapenate usadeniny v potrubi neopatrneho, ba hazardneho pijaka vody! Kvoli lepsiemu tesneniu pred operaciou srobovatelna zatka.
Dobrá, dám nápovědu. Deklíky se podle Wikipedie nacházejí v největší gotické stavbě na světě, která je současně také největší stavbou z cihel na světě.
Deklík uzavíral vstup do sklepních nádrží na vodu, co se přečerpávala z Nogatu
Nevím, zda jsem našel tu správnou stránku, ale když jsem se dočetl, že celý objekt má centrální vytápění ze sklepa, tak mě napadá, že otvory pod výčky se dopravuje dolu topící médium.
[17] V podstatě ano, je to jeden z průduchů systému centrálního vytápění na hradě Malbork v Polsku.
Tenhle systém pochází ze 14. století. Dole se topilo a teplý vzduch stoupal vzhůru. V té době držel hrad Řád německých rytířů (viz např. Sienkiewiczův román „Křižáci“), který zde měl své hlavní sídlo. Nevytápěl se pochopitelně hrad celý, jen několik vybraných místností. Prostí řádoví rytíři spali v zimě v pěkné morně, ale zato byli zoceleni. U Grunwaldu jim to sice nebylo moc platné…
No, ako som vravel – ráno múdrejšie večera. Vstalo ranné vtáča buteo a riešenie je na svete! Gratulujem.
Doplňujúca otázka Jagovi: Aký priemer majú tie prieduchy?
[23] Rytíři se moc nesprchovali. Zrezlo by jim brnění resp. drátěná košile, nemluvě o železném zdraví.
[25] Poznám jedného maltézskeho rytiera, ten sa sprchuje.
[17] Gratuluju, buteo! A co je to „topící médium“ zač? Nafta?
To sis, Jago, ale troufal, když jsi na Malborku ze zvědavosti uvolňoval víčka!
kety – zformulovat přesnou definici čehokoli je obtížnější, než vysvětlit na pár příkladech. -dálkové topení z elektrárny – topící médium /tm/ je horká pára – v ústředním topení je tm teplá voda, – na Malboro je to teplý vzduch když budeš obdivovat na hradech vysoká kachlová kamna, často ve stropě nad nimi je otvor a tudyma proudí tm – teplý vzduch do pokoje. Nápověda autora byla velmi silná a obdiv patří fotografovi za nápad. Mě by nenapadlo šroubovat víčka na hradech
[28] Mě by nenapadlo šroubovat víčka na hradech. Mně také ne, to už udělal někdo před námi. Kustod nám hrdě ukazoval, jak to funguje, a dokonce nás zavedl i k té peci.
[28] Jasně, buteo, jsem osel. Měla jsem jen chvíli času a v té minutě mi to nesecvaklo. Na zámcích běžně bývaly různé rozvody teplého vzduchu, aby se ve stěžejních místnostech nemuselo rušit přikládáním do kamen… Napadlo mě jen, čím že to ve sklepě topili, že to dolů spouštěli tak malou dírou.
Hmmmm, já bych zrovna řekla, že je to otočný zámek na Červí díru, aby nám sem nelezli mimozemšťani. a vono topení. Pfffff…
[34] takveru, a niekto si myslí, že k odvedení teplého vzduchu
Na takový starobylý křižácký hrad poněkud moderně vysoustružené