Fotili jsme zatmění slunce
Na částečné zatmění Slunce zamířily v pátek 20. března 2015 objektivy návštěvníků i personálu naší kavárny. Třebaže si zaslané obrázky nedělají žádné vědecké ani umělecké ambice, děkujeme za všechny a několik jsme si tu pověsili. 
Kety poslala toto a napsala k tomu: Posílám pár svých diletantských pokusů o zachycení zastíněného sluníčka. Nakonec jsem docela překvapená, že se to bez stativu, chytrých filtrů a podobných fiškuntálií povedlo aspoň takhle. Na první fotce zatmění začíná, na druhé je maximální a na poslední už pomalu odchází.
Tři obrázky poslal i lojzo a v komentáři k nim byl stručný: O tej tretej naše mláďa tvrdí, že tam musel strčiť nos ten chalan, čo hral v Ratatouille. 
Nejvíc se asi vyřádila Wicky, která poslala celou fotoreportáž.
1. Banán, 2. lodičky, 3. rohlík, 4. bumerang, 5. ohryzáno, 6. budeme končit.
Ne vždy bylo focení snadné. Tohle poslala Alex s Bárou.
Jak se Alex s Bárou snažily, protože jim Mikin nepůjčil filtr.
Vyšlo to!
Jago usoudil, že ostatní už poslali obrázků dost a že postačí tenhle jeho jeden ze zkoušky filtru z diskety, při níž objevil pozoruhodný jev optický:
To znásobení neudělal aparát, ale ta disketa. Halt není opticky homogenní.
A nakonec pár zajímavostí od Wicky:
Ha, UFO! A pak že není…
Letím do vesmíru.
Mám srdce ve vlasech.
Tedy jak ona ten poslední obrázek udělala? To jí musel někdo pomáhat.
Jago | 22. 3. 2015 Ne 13:31 | Obrázky Príroda | 38 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
Sluníčkový den… dnes zataženo, ještě že takhle nebylo předevčírem. Nepomáhal nikdo, všechno jsem fotila z ruky a držela foťák (dost velký a těžký) jednou rukou a v druhé natažené ruce měla to svářečské sklo a musela se trefit objetivem přes to sklo do toho okousanýho sluníčka. Jsem se vůbec divila, že to vyšlo. Ten druhý foťák, se kterým by se asi lépe fotilo s filtrem byl půjdčený u dcery, která si chtěla fotit svoje batole na procházce. Ani stativ jsem nevytáhla, prostě z ruky a na rychlo…musela jsem v 11 hodin odejít, takže jsem ani konec neviděla.
Krásný úkaz a bylo fajn, že bylo jasno. Kdoví jak to bude příště. 
Obrázky mnou nejsou upravovány, poslala jsem je tak, jak vylezly ze stroje.
Lojzo má ty sluneční výkroje někde jinde..?? :-o Jinak myslím, že jsme si to hezky užili všichni.
Tož děkuju, že jste se podělili o obrázky. Sice jsem už nějaké pokusy zahlédla na fejsbuku, ale vidím, že ani frekventanti zdejší Kavárničky se nenechají strčit do kapsy. 
[1] Obrázky mnou nejsou upravovány, poslala jsem je tak, jak vylezly ze stroje. No trochu jsem je ořízl a přisoftil, ale jenom málo.
K mému palci: Až den poté jsem si uvědomil, že mám někde pár filtrů ke kinofilmové Praktice a že kdybych je poskládal na sebe, mohlo by to být zajímavé. Tak až příště.
K té poslední fotce, nepomáhal, (byla jsem sama doma) asi se odrazilo vše v tom černým skle a zafungovalo jako zrcadlo, pár se mi jich takto podařilo a přišlo mi to vtipný. 
. Taky jsem ho zachytila obráceně, asi dvojítý zrcadlový efekt, ale než se zaostřilo, hnula jsem asi rukou a bylo pryč. Pěkný fotky, disketu ani rentgenový snímek jsem nezkoušela, taky by se dalo hezky fotit přes cedník, bylo by hafo sluníček A pobavila mě BRÝLOVÁ fotka,, ale jak je vidět, taky se podařila. Brýle splnily účel. Jagovi patří velký dík za další sluneční příspěvěk!
[3] Díky To není moje parketa.
Jo příště, taky budu připravená… jen aby bylo jasno a… abych se toho vůbec dožila! Ale dá se taky fotit Měsíc – tak ten bude brzo.
[1] „Lojzo má ty sluneční výkroje někde jinde..??“ Ja ich mám snáď na každej fotke inde, lebo som držal foťák ako práve prišlo, raz naležato, raz nastojato, raz našikmo…
[6] … no jo, ale to vypadá, že jsi to fotil nejspíš někde za polárním kruhem
[7] Wicky, mně se zdá, že lojzo to má úplně stejné jako ty – zelený rohlík! Máte ten sám aparát? 
Ostatní to mají laděné spíš do červena.
[9] Jenom jestli nevyprávíš bajky zpoza polárního kruhu! Kde byste vzali stejné svářečské sklo – každý v jiné zemi. 
Taky to mohl přebarvit Jago ve fotošopě, aby to nebylo tak jednotvárné.
[10] Tak já určitě nic nepřebarvoval. A kdyby, tak jsem to hodil do odstínů šedi. Aspoň je vidět, že každý na to šel jinak.
Ale vůbec nejde o tu zelenou – však se ve Vesmíru vyskytují „zelenáči“ Ale, že na tom třetím má ten kousanec dolů a i na tom prvním je uždibnutej taky dole, v Praze Měsíc putoval horem. Holt kdo umí, ten umí. Je vidět, že stál kousek dál … od Prahy.
[11] Já vím. Je zajímavé sledovat, jak se s tím v rámci možností každý popral, pohrál a pobavil sebe i ostatní, co to neviděli.
[12] Třeba ten poslední lojzo fotil vleže na boku – dyť taková námaha taky!
[15] Myslíš, jako že se mu to zdálo už dlouhý a únavný, tak si při tom chtěl dát šlofíka, jo? Jak tě znám, ty bys to fotila i vzhůlru nohama !!
[14] To jo, a kdybys mě nepopostrčila, ani bych foťák nevyndala z brašny.
Ale stejně by mě zajímalo, jak ty kousance skutečně vznikly.
[18] Máš na mysli ty uhryzaný špičky? Rozmazáním,… neklidnou rukou. Kdyby byl foťák na stativu, bylo by to ostrý.
[17] No, s tebou se dá spolupracovat jedna báseň, ale jsou mezi námi i nepo-postr-čitelní. Jejda, to je teda slovo. Raději jsem si ho rozporcovala, abych se nezakoktala!
[20] Oby, však s tebou taky, pamatuješ na lonské Niagarské rampouchy? Jenže já jen sáhla do regálu, kdežto tys musela na sebe navlíct celý vysokohorský himálájský spacák, abys neměla omrzliny a odjet spoustu kilometrů kvůli pár rampouchům.
[21] Bodejť bych nepamatovala! Však mě manžel seřval jak čokla, jaktože ho čekám na jiném místě než jsme se dohodli. A himalájský spacák jsem si nevzala, páč jsem žádný neměla, tak jsem byla i zmrzlá jak čokl. No, dopadla jsem tenkrát bídně, ale co by člověk našeho kalibru pro pár fotek nevydržel?
[22] Disketu jsem u těch vodopádů neměla, to radíš trochu pozdě!
Jagovy tři Sluníčka jsou skvělé, vůbec nevíme, z kterého místa vesmíru je to takto vidět. My na Zemi vždycky vidíme jen jedno.
Mimochodem, naše blbnutí se čtvero slunečními brýlemi a jedním mobilem pobavilo celou ulici
A Wicky si nosí Sluníčko ve vlasech, to nikdo nemá!
[24] V časopise Věda a technika mládeži vycházel před strašně moc lety na pokračování román Planeta tří sluncí, který napsal nějaký pan Babula.
[25]
Měli jsme to doma jako knihu.
Ale ona je to vlastně trilogie:
Signály z vesmíru (1954) – 1. díl trilogie
Planeta tří sluncí (1954) – 2. díl trilogie
Přátelé z Hadonoše (1956) – 3. díl trilogie
Jako nefotič jen upřimně žasám a tleskám nad důmyslem a šikovností kavárniků. Libí se mi všechny obrázky. Protože ale osobně znám jenom Wicky, tak vítězství bych přisoudil jí. No co, tak je v Čechách zvykem !!
[29] nošak o to kráča! ako povedal Jago, kaviarenský hosť ten je hravý dosť A že je tak pekne hravý Krásne fotky často spraví
Banán je výstižné označení.
Protože jsme byli v Itálii lyžovat, informace o zatmění jsem vůbec nezaregistroval, bez filtru by to ale pro oči mohlo být nebezpečné.
[35] Čítal som na fejsbúku: „Nezapomeňte zítra použít ochranu. Chvilková zábava by pro vás mohla mít doživotní následky… mluvím o pozorování zatmění Slunce.“
