Dnešný oslávenec: Karel Čapek

Český spisovateľ dramatik, novinár, prekladateľ a humanista v tom najlepšom zmysle tohoto slova. Pre mňa jeden z najlepších spisovateľov vôbec. Narodený 9. januára 1890 v Malých Svatoňoviciach, zomrel 25. decembra 1938 v Prahe.

0109-karel-capek-01

Karel Čapek (Zdroj)

Písať o Karlovi Čapkovi by bolo nosením dreva do lesa – dúfam, že každý z vás si o ňom aspoň zo školy niečo pamätá (a ak nie, internet je vám k dispozícii ;-) ). Takže som si povedal, že dám slovo priamo jemu. Vytiahol som z knižnice pár jeho knižiek (romány som vynechal), náhodne nimi zalistoval a vypísal som sem niekoľko úryvkov.

Člověk by měl všechno vidět a ke všemu se vztáhnout, tak jako poplácal toho osla v Toledě nebo hladil peň palmy v zahradě Alcázaru. Všeho se aspoň prstem dotknout. Celý svět přejet dlaní. Ta radost, člověče, když vidíš nebo hmatáš, cos dosud neznal. Každý rozdíl ve věcech a lidech rozmnožuje život. (Výlet do Španěl, Vuelta)

V Exeteru mne přepadla anglická neděle spojená s deštěm. Exeterská neděle je tak důkladná a svatá, že i kostely jsou zavřeny, a pokud se tělesného blaha týče, tedy pocestný pohrdnuvší studenými brambory musí jít spát s hladovým břichem; a nevím, jakou zvláštní radost má z toho exeterský Hospodin. (Anglické listy, Dartmoor)

Dostalo se mi lichotivého pozvání, abych řekl Angličanům do očí otevřeně a od plic všechno, co lze vytknout jim a jejich zemi. Nuže, našel jsem ve své paměti některé temné zkušenosti, jako je anglická neděle, anglická kuchyně, anglická výslovnost a některé naprosto anglické zvyky; ale říkám si, hoví-li si Angličané v těch a podobných věcech, co je nám ostatním národům do toho? (…) Jsem nakloněn považovat všechny národní zvláštnosti za positivní obohacení tohoto světa. Vážím si Anglie zejména proto, že dovedla udržet tolik svých zvyků; myslím, že k tomu bylo třeba krom jisté národní hrdosti také značného smyslu pro humor. (Anglické listy, Vy Angličané)

Říkám, že jsem byl v Anglii pouze jednou. Není to tak docela pravda. Každý, kdo čte anglickou literaturu, vstupuje do té nejskutečnější a nejangličtější Anglie. Pokud tomu rozumím, anglická literatura je ještě angličtější než anglická církev nebo anglická politika; řekl bych, že vaše knihy jsou tak absolutně anglické jako anglický venkov nebo anglická rodina. Nic víc snad nepotřebuje být řečeno k chvále vaší literatury. (Anglické listy, Řeč do britského rozhlasu)

Domenica Theotocopuli, řečeného El Greco, hledejte v Toledu; ne že by tam patřil víc než cokoliv jiného, ale že ho tam je plno a že v Toledu vás nic nepřekvapí; ani El Greco ne. Původem Řek, barvou Benátčan, uměním gotik, který se fantasií dějin ocitl v rozpoutaném baroku. Představte si gotický vertikalism, do kterého zadula barokní vichřice; je to děsné; gotické linie se bortí a kypící barok se vymršťuje a protahuje kolmou erupcí gotiky; chvílemi se zdá, jako by ty obrazy praštěly napětím těch dvou sil. Je to takový náraz, že deformuje obličeje, bortí těla a vrhá na ně roucha v záhybech těžkých a vichrných; oblaka se sbalují jako prostěradla vlající v orkánu, a jimi proráží světlo náhlé a tragické, zažehující barvy nepřirozenou a děsivou intensitou. Jako by byl soudní den, kdy sa zjevují úkazy na nebi i na zemi. (Výlet do Španěl, El Greco o la devoción)

Pane, ženské mají všechny možné vášně, ale jakživy si nedělají sbírky! Viděl jste už někdy ženskou, která by měla sbírku známek nebo brouků nebo inkunábulí nebo takových věcí? Nikdy, pane! Ženské nemají tu důkladnost a… a… takovou tu náruživost. Ženské jsou tak děsně střízlivé, pane! Víte, to je ten největší rozdíl mezi námi a jimi: že jen my si děláme sbírky. (Povídky z druhé kapsy, Ukradený kaktus)

A tož starý pračlověk Janeček klímal v tom vzácném tichu na mírném slunci říjnovém; po pravdě řečeno chrápal a v nose mu hvízdalo, ale dělal, jako by nespal, nýbrž jako by střežil jeskyni kmene a panoval nad ní, jakož se sluší na starého náčelníka. (…) „Dnes už se nikomu nechce opracovat pořádně kus pazourku, to je to! Pohodlní jsou! To se ví, takový kostěný hrot je udělán jedna dvě, ale taky se ti každou chvíli zlomí. A to je prý jedno, říká syn, tak se dá nový, a je to. No ja, ale kam to takhle přivedou? Každou chvíli nový oštěp!“ (Kniha apokryfů, O úpadku doby)

„O to nejde,“ řekl po chvilce. „Ale když jsem s ním mluvil, viděl jsem, že za nějaký čásek budou jeho žáci křižovat jiné: ve jménu jeho jména, ve jménu jeho pravdy budou křižovat a mučit všechny jiné, zabíjet jiné pravdy a zvedat na ramena jiné Barabáše. Ten člověk mluvil o pravdě. Co jest pravda?
Vy jste divný národ, který mnoho mluví. Máte samé farizeje, proroky, spasitele a jiné sektáře. Každý, kdo udělá nějakou pravdu, zapovídá všechny ostatní pravdy. Jako kdyby truhlář, který udělá novou židli, zapovídal sedět na ostatních židlích, které kdo udělal před ním. Jako by tím, že se udělá nová židle, byly zrušeny všechny staré židle. Konečně je možno, že nová židle je lepší, krásnější a pohodlnější než ty ostatní; ale proč, u všech všudy, by si člověk unavený nemohl sednout na kteroukoliv mizernou, červotočivou nebo kamennou židli? Je unaven a zlomen, potřebuje oddechu; a tu vy ho zrovna násilím taháte se sedátka, na které klesl, aby se přestěhoval na to vaše.“ (Kniha apokryfů, Pilátovo krédo)

0109-karel-capek-02

Autokarikatúra K.Č. (Zdroj)

Proti všemu zdání zahradník se nerodí ze semene, výhonku, cibule, hlízy ani štupru, nýbrž vzniká zkušeností, okolím a přírodními podmínkami. Dokud jsem byl malý, měl jsem k otecké zahradě poměr vzpurný, ba i škodolibý, protože jsem měl zakázáno šlapat po záhonech a trhat nezralé ovoce. Podobně Adam měl v Zahradě Ráje zapovězeno šlapat po rabátkách a trhat ovoce Stromu Poznání, protože nebylo ještě zralé; jenže Adam – stejně jako my děti – si natrhal nezralého ovoce a následkem toho byl z ráje vyhnán; od té doby je a vždy bude ovoce Stromu Poznání nezralé. (Zahradníkův rok, Jak vzniká zahradník)

Ještě nejsou sečteni mrtví, ještě desítky strojů a sta lidí drtí a odklízejí betonové bloky, pod kterými jsou lidská těla. Technika záchrany je zoufale pomalá a bezmocná proti technice ničení. (…) Už příliš dlouho se nám táhne ta série hroutících se novostaveb, základů a lešení; už je trochu mnoho těch mrtvých a rozbitých lidí; to už je něco horšího než nešťastná náhoda nebo individuální vina. Musíme se tázat, jak spolu souvisí ta strašná řada stavebních neštěstí dovršená pádem domu na Poříčí. (…) Ano, bylo a musí být mluveno o tom, kdo odpovídá za provizorní šlendrián zákona o stavebních úlevách, zákona, který svou dočasností vybičoval ne stavební ruch, ale stavební zběsilost a spekulační štvanici. Stavět, stůj co stůj stavět, letos stůj co stůj dokončit stavbu, dokud nevyprší jednoletý prezent stavebních výhod; vymrskávat dělníky akordní prací, štvát stavitele milionovými penály, stavět ze syrového dříví, z mizerních latek, z drobivých cihel, z méněcenného betonu, protože se nestačí vyrábět řádný materiál; přeplácet stavební hmoty, zvyšovat stavební náklady o 20, 30 procent, anebo, kde je stavitel vázán rozpočtem, zhoršovat materiál a práci o stejný počet procent: prosím, to není stavební ruch, to je spekulační run. (Dům na Poříčí, LN 11.10.1928)

Není ošklivější věci, než dělá-li se z vlastenectví živnost. Je to podobná morální prostituce, jako kdyby se někdo chtěl živit svou cností. Slušný člověk o sobě nevytrubuje, že je národně uvědomělý, jako o sobě neprohlašuje, že je poctivý; to se snad mezi neporušenými lidmi rozumí samo sebou. (O tom nacionalismu, LN 25.7.1926)

P.S. V úryvkoch je zachovaný pravopis z tých vydaní Čapkových diel, ktoré mám doma (s výnimkou úryvku z Ukradeného kaktusu, za ktorý ďakujem Jagovi).

Komentáre

Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.

Jago | 9. 1. 2013 St 9:10 |   [1]

Dobrý nápad, prezentovat oslavence ukázkami z jeho díla, díky. Ovšem ukázka z povídky Ukradený kaktus jasně dokumentuje, že i Karel Čapek se občas zmýlil.
BTW: U nás v rodině s gustem používáme slovo manžle. Víte, odkud pochází?

reagovať

buteoweb | 9. 1. 2013 St 10:01 |   [2]

Ano, mistra slova mohu. Kdo znal ještě můj původní blog ví, že jsem ho často citoval. Tak barvité vyjádření nadšení třeba z 200 let starých pokroucených břízek 1000 km za polárním kruhem v Norsku a Švédsku jsem nedokázal a protože jsem po dobu všech cest na Sever cítil totéž, tak jsem ho často citoval.
Nu a tak se mi dostal pod kůži a na lištu, kam zajdu, když mám dost politických sraček tohoto absurdistánu.

reagovať

SV | 9. 1. 2013 St 10:13 |   [3]

[2] Buteo, kašli na politiku a radšej očumuj tie stromečky ;-)

reagovať

kety | 9. 1. 2013 St 15:23 |   [4]

[1] Není to přesmyčka od slova manžel? ;-)

reagovať

Jago | 9. 1. 2013 St 16:13 |   [5]

[4] Je. :-) Karel Čapek, Jak se co dělá I.: Jak vzniká divadelní hra. Kdy se vrátí váš manžle," čte mim mrtvolně. „Manžel,“ opravuje režisér. „Já tady mám manžle,“ trvá na svém mim. „To je chyba v oklepku, opravte si to.“ „Tak ať to pořádně opisují,“ praví mim s odporem a ryje tužkou do role.
Máme ji na desce a mimem je Jiří Adamíra, který tohle slovo říká tak neodolatelně, že u nás zdomácnělo.

reagovať

kety | 9. 1. 2013 St 16:16 |   [6]

[5] Krásná knížka! :-)

reagovať

Báraweb | 9. 1. 2013 St 18:20 |   [7]

To je hezký článek! Když probíhala anketa o největšího Čecha, či jak se to jmenovalo, tak jsem měla jasno hned. Karel Čapek je pro mě Pan spisovatel. I když Karlovi IV. jsem vítězství přála, Čapek je stejně moje jednička.

reagovať

pepa | 9. 1. 2013 St 19:19 |   [8]

Obrovský palec nahoru. K. Čapka, I. Olbrachta a V. Vančuru považuji za Mistry českého jazyka (další nejmenovaní mi odpustí) :-)

reagovať

Anerisweb | 9. 1. 2013 St 19:57 |   [9]

Karla Čapka mám moc ráda od dětství, kdy mi rodiče četli Dášeňku a Pudlenku :-) Ale úplně nejradši mám jeho cestopisy a Zahradníkův rok, jak jinak ;-)

reagovať

kety | 9. 1. 2013 St 20:15 |   [10]

Jednička jako spisovatel i jako člověk! :-)

reagovať

Pripojte svoj komentár!

Môžete používať Texy! syntax.

* Hviezdičkou sú označené povinné údaje.


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Pirate Land,

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod