Pivocykl provozuje společnost ErfurtBike, která má na ně licenci od firmy BierBike s.r.o. Stejný lze prý vidět i v Mohuči a v Kolíně (nad Rýnem). Zájemcům je pronajímán i s řidičem na dobu nejméně dvou hodin, během kterých se pohybuje po erfurtských ulicích, přičemž osazenstvo poctivě šlape do pedálů, čímž mu uděluje rychlost asi 6 km/hod. Současně konzumuje pivo ze sudu, který je vezen na přídi vozidla a vede z něj pivovod až k pípě v zadní části.

Vejde se na něj až osmnáct osob, z nichž dvanáct (2×6) sedí po stranách u barpultů na sedátkách. Deset z těchto sedátek je vybaveno šlapadly a lidé na nich sedící šlapou. Kdo je slabší, nemusí šlapat pořád, šlapadla mají volnoběh, takže přeražení nohy nehrozí. Dále jsou zde tři sedadla na zádi pro ty unavené, kteří měli to štěstí a byli u šlapání vystřídáni, další tři sedadla jsou uprostřed. Výčepní z řad osazenstva  čepuje během cesty pivo do kelímků. K dispozici je zde vše, co je k takové veselé jízdě potřeba včetně pípy, zvukové soupravy (přehrávání z CD, mp3, USB a mobilu), široké střechy s možností uložení bagáže, nerozbitných kelímků na pivo a popelníků.

Technická data:  Délka cca 5,30 m, šířka cca 2,30 m, výška cca 2,70 m, hmotnost prázdného vehiklu cca 1.000 kg. Když se připočte váha osazenstva, mají šlapači co dělat. Vozidlo je oficiálně uznáno za velociped a může jezdit po silnici. Má zdvojený brzdový systém, odrazky a světla jako každé jízdní kolo.

Sud na přídi se zdá být dost veliký. Je to ale spíš reklama, skrývá se v něm totiž menší vlastní sud s pivem o objemu 15 litrů, což není zas tak moc. Provozovatel však soudí, že pro komplení posádku (řidič nepije!) to na jednu hodinu stačí. Vypije se totiž méně, než při sezení v knajpě, protože cestou je nutno pracovat, tedy šlapat. No, nevím… Tvrdý alkohol je tabu, nezletilým se nenaleje ani to pivo. Brát si s sebou vlastní pitivo není dovoleno, jediné přípustné pití dodává firma. Zájemci, který ještě před jízdou „zatopil preventivně pod kotlem“, není vstup na palubu povolen a musí bohužel zůstat doma.

Každý si musí někdy odskočit, ale nelze tak činit všude. S pravou německou důkladností jsou zajištěny čůrací zastávky. Jsou uvedeny v seznamu, který je k dispozici na palubě, a řidič u každé povinně zastaví. Kdyby snad začal někdo vyměšovat mimo místa k tomu určená nebo dokonce za jízdy, má to za následek okamžité ukončení jízdy a viníka to přijde na 200 eur. Stejný následek má seskočení za jízdy.

Hudba nesmí být moc hlasitá, aby to nerušilo obyvatelstvo. Zpívat se může, ale s citem a nesmí se hulákat. Od toho tu mají Němci Prahu a další slovanská města. Ostatně jízdy probíhají výhradně v době od 8 do 22 hodin.

Kromě pivních jízd nabízí firma i speciální dámské jízdy (posádku v počtu nejméně patnácti osob musí tvořit výhradně ženy), na něž poskytne zdarma čtyři láhve sektu. Mají-li dámy věší žízeň, mohou si další láhve objednat a zaplatit, takže celý babinec může skončit docela vesele. Nezapomnělo se ani na kávové jízdy pro abstinenty, pořádané každou sobotu. Firma k nim poskytuje zdarma várnici s pěti litry kávy (o kvalitě se nezmiňuje) a každý účastník dostane jeden kus pečiva (rovněž nespecifikováno). A v zimě se organizuje tzv. GlühweinBike, kdy dostane každý účastník zdarma dva šálky svařáku.

A teď co celá ta legrace stojí? Není to (aspoň pro našince) zrovna málo. Vozítko si je možno pronajmout nejméně na dvě hodiny, přičemž první i druhá hodina stojí od neděle do čtvrtka 95 EUR, v pátek, v sobotu a o svátcích 129 EUR. Na případné další hodiny je poskytnuta 30% sleva. V ceně je zahrnut řidič a DPH. Nápoje, které dodává výhradně firma, jsou proti cenám v hospodách levnější. Patnáctilitrový sud piva stojí 58,50 EUR tj. 3,90 EUR/litr, litr minerálky lze vypít za 2,30 EUR, litrovka Coca Coly, Fanty nebo Spritu přijde na 3,10 EUR a láhev vína nebo sektu je za rovných 10 EUR. Nenašel jsem, jak je to s jídlem, to si asi může každý přinést vlastní.

Abych to shrnul: Pivocykl je zajímavý vynález. Mohou se na něm pořádat rozličné oslavy, ale také jen výlety pivních společností a nabízejí se dokonce i podnikové vyjížďky, což přispívá ke stmelování (pivního) kolektivu. Osobně soudím, že pivocykl je lepší než přiblblé segwaye, které se motají po našich chodnících a jejichž „řidiči“ mi připomínají panáčkující surikaty a pro samou starost o řízení nemají ani čas si popovídat, natož něco popít. Jestlipak se někdy objeví i u nás?