Bert Hölldobler, Edward O. Wilson: Cesta k mravencům
V roku 1990 vydali Bert Hölldobler a Edward Wilson monografiu Mravce.
Ako sami píšu, prekvapilo ich, že hoci to bola rozsiahla vedecká publikácia, určená predovšetkým ostatným biológom, stretla sa s veľkou pozornosťou verejnosti (a ako prvá vedecká práca získala v roku 1991 Pulitzerovu cenu). Rozhodli sa preto, že ju prepracujú aj do populárnejšej podoby akéhosi „the best of“ myrmekológie, doplneného o vlastné zážitky, ktoré umožnia čitateľovi „priamo zdieľať dobrodružstvo, ktoré prináša skúmanie tohto udivujúceho hmyzu“. Výsledkom je vynikajúca kniha Cesta k mravencům (Academia, 1997), ktorá sa číta jedným dychom ako napínavý príbeh.
•
Autori sa predstavujú takto:
Naší vášní jsou mravenci a naší vědeckou disciplinou je myrmekologie. Podobně jako všichni myrmekologové – a na celém světě jich není více než pět set – máme sklon spatřovat povrch Země jako síť mravenčích kolonií. Nosíme v hlavě mapu světového rozšíření tohoto neúnavného malého hmyzu. Všude, kam přijdeme, působí jejich všudypřítomnost a předvídatelné chování tak, že se cítíme jako doma, protože jsme se zčásti naučili jejich „řeč“ a protože rozumíme určitému uspořádání jejich sociální organizace lépe než chování našich lidských kolegů.
Že autori majú k objektu svojho výskumu mimoriadne vrelý vzťah, je zrejmé takmer z každej vety a nákazlivo sa to prenáša aj na čitateľa.
Množství mravenců je úchvatné. Dělnice je v porovnání s člověkem milionkrát menší, a přesto všeobecně mravenci soupeří s lidmi o dominanci na souši. Kdekoli se opřete o strom, bude pravděpodobně prvním tvorem, který na vás vleze, mravenec. (…) Jednotlivé dělnice váží podle druhu v průměru od 1 do 5 miligramů. V celkovém součtu váží všichni mravenci na světě zhruba stejně jako všichni lidé.
*
Dělnice mravenců jsou hlavními predátory hmyzu a pavouků. Pro stejně velké tvory slouží jako četa hrobařů, neboť seberou přes 90 procent mrtvých těl, která jako potravu přenášejí do svých hnízd. Přenášejí semena, kterými se živí. Některá ponechávají nedotčená v okolí i uvnitř hnízd, a tak šíří velký počet druhů rostlin. Přemísťují větší množství půdy než žížaly.
*
V množství je síla, pokud jsou všichni naprogramováni, aby vzájemně spolupracovali. Tato charakteristika se samozřejmě netýká pouze hmyzu. Sociální organizace je jednou z nejúspěšnějších strategií v celé historii vývoje. Uvědomme si, že koralové útesy, které pokrývají dno většiny mělkých tropických moří, se skládají z koloniálních organismů (…). Také sami lidé, savci, kteří v celé historii dosáhli největší dominance, jsou vysoce sociální.
*
Jednoduše řečeno, mravenci jsou úspěšní stejně jako lidé, protože dokážou dobře komunikovat.
*
Podle našeho názoru je konkurenční výhodou, která vedla k světové dominanci mravenců jako skupiny, jejich vysoce vyvinutý koloniální způsob života založený na oběti jednotlivců. Zdá se, že za určitých okolností socialismus skutečně funguje. Karel Marx jenom pracoval se špatným druhem.

Velikost mravenců i jejich kolonií je velice různá. Celá kolonie jihoamerického rodu Brachymyrmex (jeho dělnice vykukuje za tykadlem dřevokaza Camponotus gigas z Bornea) by se vešla do hlavy většího mravence.
Při pohledu pouhým okem se může zdát, že jsou všichni mravenci stejní, ale je to totéž, jako rozlišovat ptáky na vzdálenost jedné míle. Díváme-li se zblízka, řekněme ze vzdálenosti 5 cm a s lupou v ruce, liší se zhruba 9500 známých druhů mravenců, jako se navzájem odlišují sloni, tygři a myši.
*
Každý jednotlivý mravenec, stejně jako (…) většina všeho hmyzu, prochází v průběhu svého růstu a vývoje úplnou proměnou – řadou čtyř zcela odlišných stadií: královna naklade vajíčko, z něhož se vylíhne larva, která roste a přemění se v kuklu, z níž se vylíhne dospělý jedinec. (…) Larva je živící se stroj bez křídel a s malým mozkem. Její anatomie a rejstřík biologických odpovědí jsou vytvořeny tak, aby umožňovali rychlé zvětšení těla a obranu organismu před nepřáteli. Dospělec je úplně odlišným tvorem. (…) Jeho potrava se (…) liší od potravy larvy a spíše se soustřeďuje na cukry, které uchovávají energii, než na bílkoviny, jež slouží k růstu.
*
Ponravovité larvy mravenců pracují jen málo nebo vůbec ne a musí být krmeny podobně jako lidská mláďata. (…) Stejně jako starost o bezmocné děti upevňuje lidské rodiny a vede k mnoha dalším sociálním dohodám, tvoří závislost mladých jedinců na jejich dospělých sestrách jádro sociálního života mravenců.

V konečném stadiu stavby hnízda „sešívají“ mravenci tkalci listy hedvábím larev. Dělnice drží dospělou larvu v kusadlech a pohybuje jí sem a tam, přičemž larva z vývodů žláz na hlavě uvolňuje nekonečné hedvábné vlákno. Tisíce takových vláken vytvářejí pevné tkanivo.
Mravenci jsou bezpochyby nejagresivnější a nejbojovnější ze všech živočichů. Při organizaci násilností v mnohém překonávají lidi; náš druh je relativně mírumilovný a přátelsky naladěný. Cíl „zahraniční politiky“ mravenců se dá shrnout následovně: neustálá agrese, územní výboje a genocida sousedních kolonií při každé příležitosti. Pokud by mravenci měli atomové zbraně, ukončili by pravděpodobně existenci světa během jediného týdne.
*
Tajemství obranyschopnosti mravenců rodu Pheidole spočívá v tom, že mají specializovanou kastu vojáků a třístupňovou strategii (…). Vojáci mají velkou hlavu, v níž je malý mozek a velké, silné svaly, které ovládají ostrá trojúhelníková kusadla. Vojáci se nesnaží svého soupeře zasáhnout žihadlem ani postříkat jedem, což je ochranná taktika, jíž dává přednost většina mravenců. Místo toho používají svá kusadla jako štípací kleště, jimiž odštipují hlavy, nohy a další části těla nepřátelského hmyzu. Bojovníci, kteří tvoří pouze asi deset procent populace kolonie, postávají či přecházejí po hnízdě nečinně, pokud nehrozí žádné nebezpečí. Někdy doprovázejí menší („minor“) dělnice s malými hlavami na výpravách za potravou a pomáhají chránit velké kusy nalezené potravy, aby se jich nezmocnila jiná kolonie. Ale po většinu času jen sedí a čekají jako plně natankované stíhačky na palubě letadlové lodi.
*
Nejzazší obětí při obraně kolonie je zničení nepřítele spácháním sebevraždy. Mnoho druhů mravenců je připraveno sehrát roli kamikaze tím či oním způsobem, ale žádný to nedělá tak dramaticky jako dělnice rodu Camponotus (…). Tito mravenci jsou anatomicky i chováním naprogramováni k tomu, aby byli chodícími bombami. Od bází kusadel až ke konečku zadečku se tělem táhnou dvě velké žlázy plné toxických sekretů. Když se při souboji s nepřátelskými mravenci či útočícím predátorem dostanou do úzkých, stáhnou prudce své zadečkové svalstvo, jejich tělo se roztrhne a sekret se rozpráší na nepřítele.
*
Mravenci „tkalci“ (Oecophylla longinoda) chrání své území jako vojenský stát. Ostře napadají savce i ostatní vetřelce. Chytají a zabíjejí příslušníky sousedních kolonií „tkalců“, kteří vstoupí do jejich teritoria. Stejně ničí i dělnice většiny dalších druhů mravenců i ostatní hmyz. Téměř všechny své malé oběti pak přinesou do hnízda a snědí. Boje mezi sousedícími koloniemi mravenců jsou tak líté, že se mezi sousedními teritorii vytvářejí úzká neobsazená hraniční pásma – „území žádného mravence“.
Blízce příbuzný neafrický druh mravence „tkalce“, Oecophylla smaragdina, udržuje v sousedství hranic „kasárny“ s hlídkujícími dělnicemi. Tito jedinci, kteří už nejsou schopni pečovat o potomstvo, opravovat hnízdo a provádět další domácí práce jako mladší dělnice, se podvolují tomu, aby se jako první střetli s nepřítelem, který překročí hranici teritoria kolonie. (…) Dá se říct, že zatímco lidská společnost vysílá do války mladé muže, posílá společenství mravenců tkalců své „staré dámy“.

A tak na záver musím konštatovať, že mám voči tejto knihe jedinú výhradu: Ani jediný raz sa v nej nespomína Ferdo!
(Poznámka: Všetky obrázky v texte, vrátane popiskov pod nimi, pochádzajú z knižky samotnej.)
lojzo | 7. 8. 2012 Ut 18:11 | Knižnica Príroda Zvieratá | 82 komentárov
Komentáre
Pri komentovaní vás prosíme o dodržiavanie elementárnych zásad slušnosti.
Pokiaľ neviete, aké to sú, asi vám niet pomoci, ale predsa len - skúste pozrieť do záveru tohto článku.
No né, ty a Wu jste opětovně kongeniální? Už jsem u něj psal, jak jsem se setkal s mexickými mravenci, tak tady uvedu jen, že jsem se setkal také s největším českým mravencem. Měří hodně přes metr a sídlí v pražské zoo. Jo, a je z plechu.
[1] „ty a Wu jste opětovně kongeniální?“ Nie, nie, tentoraz je to inak – tento článok som recykloval ako reakciu na Wuov článok.
Lojzo, pokračuju tady, protože z některých věcí by Wu na svém blogu asi nebyl nadšený.
V naší knihovně nemají Dejte šanci mravencům, tak jsem si to stáhla z Uložto. Zřejmě bych neměla kritizovat něco, co jsem právě získala zdarma, ale Pohl si o to vyloženě říká. Přečtu si to ještě jednou, ať mu nekřivdím.
V každém případě díky, je to přesně ten typ literatury, kdy hlavními hrdiny jsou (hodní) lidé a (zlí) mravenci.
Ještě napsal někdo Ve jménu Metanoona nebo tak nějak, vyšlo to v sešitové karavaně a pokud se mi to vlezlo do bedny od banánů, je to na půdě – mezi pavouky. Ti jsou teda taky zajímaví, ale až zase někdy…
[3] Něco jako mravence (i když jim říká „brouci“) má i Robert Heinlein ve Hvězdné pěchotě.
[4] Na túto Henleinovu knižku som nikdy nenabral odvahu, zrejme kvôli filmovej adaptácii, ktorú som neprozreteľne zhliadol. Neviem veru, či som niekedy videl horší sci-fi film.
Ako vyzerá podzemná časť mraveniska môžete zistiť v tomto videu. Nebudem sa tu radšej venovať spôsobu, akým vedci k tým poznatkom prišli, výsledok je pre laika každopádne veľmi zaujímavý.
[5] Máš naprostou pravdu, ten film je strašná slátanina! Knížka je poněkud lepší, i když s některými Heinleinovými názory souhlasit nemůžu. Je zajímavé, že ji právě, a to již po několikáté, čtu.
[6] Hu!!! Ostatně výsledky Mengeleho pokusů prý také znamenaly jakýsi přínos pro vědu…
Letos jsme se v horách zapletly do takového mravenčího rojení, jaké jsem ještě nezažila. To byly mraky! A ověřily jsme si, že jsou hluší jak poleno. (Doufám, že to v knížce taky píšou?) Dcera se je snažila zahnat ukrutným řevem, ale nereagovali…:-D
[8] no nazdar, tak to sa na to video radšej pozerať nebudem.....
„a protože rozumíme určitému uspořádání jejich sociální organizace lépe než chování našich lidských kolegů“ sympatická vetička, úplne ju chápem.......
wellmi krásne ďakujem Lojzík, skvelý príspevok! ak tú knihu máš rada by som si ju niekedy požičala.
Kdo ví, jestli mravenci trpí podobnou fóbií z „přemravencování“ jako lidé z přelidnění planety…
„V celkovém součtu váží všichni mravenci na světě zhruba stejně jako všichni lidé.“ wau!
„Zdá se, že za určitých okolností socialismus skutečně funguje. Karel Marx jenom pracoval se špatným druhem.“ taky to Kojotovi hovorím
„Mravenci jsou užiteční (viz výstřižek z Milotického hospodáře v http://tlustjoch.blog.cz/1202/e44),“ pravil Cyberštamgast.
[19] Zoologický slovník tvrdí, že „pandrava = zavalitá, oblúkovito prehnutá larva chrobákov skupiny Lamellicornia (skarabeusovité, roháčovité) so silne sklerotizovanou hlavou a slabo sklerotizovaným zvyškom tela“. Takže také.
[20] To vypadá zajímavě, jen bych ráda věděla, jestli to to musí být právě červení mravenci? Že bych ten skvost vyrobila jako vánoční prezent… Věřím, že ten elixír může být účinný…
Pěkné video. U nás asi tak veliká mraveniště nejsou, protože v našich klimatických podmínkách je voda a jídlo dostupnější.
Kety, mravenci slyší – ale nedbají. Ale jejich rojení je opravdu zážitek. Přežili dinosaury, přežijí i nás…
[24] Fakt slyší? To si o nich taky musím něco nastudovat…
Teď nevím jestli všechny druhy, ale slyší nohama a když tak dovedou rozlišit vibrace. Někteří i vržou, ale to nemusí nic znamenat, had taky syčí a je hluchej.
[23] Já bych to nezkoušel. Jednak zkus odvážit kilo brabenců, aby se ti nerozutekli, druhak zkus to utajit před aktivisty. Za ničení brabenců jsou dneska pořádné flastry.
[27] Kety, bacha, za žabí stehýnka tě sice nezašili, ale s těmi mravenci by ti to už asi neprošlo.
[28] …minimálne do doby, kým sa mravce z ázijských fariem nebudú dať kúpiť v hypermarketoch.
Tak jsem právě slyšel v TV, že se rojí mravenci na olympijském stadionu a padají na diváky.
[30] „…mravenci na olympijském stadionu padají na diváky.“ – No prosím! A totok do chytré knížky nikdo nenapíše. Ti mravenci teda už nevědí co by…
Pamatuji se, že jsme jako děti pokládali na mraveniště kapesník a mravenci se na něj vrhli. Po nějaké době jsme je z kapesníku vytřepali a při používání to díky kyselině mravenčí pěkně štípalo v nose. Dobré při rýmě.
mne sa wellmi páčia tie wellké lesné čierne mravce, ich bojovníci sú obrovskí a majú kúsadlá yak roháčik!
[37] Pokud ovšem ta kusadla nezatnou do tebe, pak jdou všechny sympatie stranou.
[38] sú mierumilovní, nikdy ma nepohrýzli. pokojne sa mi prechádzajú po ruke nohe etc
[30]
Prší-li z nebe mravenci, deštivý weekend očekávati /z Prachaticka/.
[38] no ale raz ma rafol roháčik a skoro som odpadla! niežeby to až tak bolelo, ale takú silu by som od chrobáčika nikdy nečakala. cvaká teda poriadne!
[35] My jsme takhle nosili do mraveniště nalezené ostatky zvířecích neboštíků a čekali, jaká kostřička z nich zůstane… Dnešní děti mají smůlu, látkový kapesník už ani neznají, světu vládnou jednorázové pomůcky!
[42] Pár hadrových kapesníků by se u nás našlo. Příště vezmu do lesa a vyzkouším. Pokud najdu mraveniště. Mravenci jsou hodně vidět ve městě, třeba mezi spárami v chodníku, ale v lese, abys pořádné mraveniště hledala s lucernou.
[43] Chce to ty velké, lesní, ti městští jsou moc mrňaví, o faraonech nemluvě.
[43] V Beskydech ještě nevymizeli, přijeď! Pod centimetr nejdou!
[45] Jasně, kety, až mi to vyjde. Díky za pozvání. Tu jsou ti velcí taky. Akorát jsem poznamenala, že v lese člověk o mraveniště pomalu nezakopne.
S obnaženou muž zadnicí
pytláky vlečen je … křičící :
" Kam vlečen jsem ?" " Neboj se, máš to jisté !"
muž posazen doprostřed mraveniště !
Následné pytláků vyděšení !
Podivín z toho má potěšení
Jak zvrhlý je hajný Neherra !
… výkřiky : " Kurwa … toť nádhera !"
[47] ahój Wicky, vitaj a daj si kafíčko a taky sa môžeš pozrieť na Tatry u Pepu
„…Stejně jako starost o bezmocné děti upevňuje lidské rodiny…“ – lojzo, tohle dnes už bohužel v řadě případů neplatí, mravenci jsou mnohem spolehlivější a dokonalejší. Lidé se často chovají spíš jako kukačky…
[52] Nuž, tento komentár nepatrí mne, to sa sťažuj u pánov Hölldoblera a Wilsona. Evidentne platí to, čo píšu – viac rozumejú mravcom než ľuďom.
[53] Taky si tak někdy připadám. Asi se taky dám na myrmekologii.
[46] Oby: V pondělí jsme si dali asi 15km pochod skalami, luhy a háji Plzeňského kraje. Na cca 12. kilometru jsme šťastně potkali mraveniště. Chtěl jsem do něj položit kapesník, ale pak mi těch potvor přišlo líto a jen jsem chvíli koukal, jak se tumlují (dobrý důvod k zastavení, že?). Leč zdá se, že lesní mravenci skutečně ještě existují.
[56] no teda! a milé Jago sa tu celú dobu tvári ako zarytý neturista!
[57] Jago a neturista?! Veď sa kedysi priznal aj k pravej a nefalšovanej trampskej minulosti!
„trampové nejsou turisté“ No dobre, dobre… ale nachodia sa takmer rovnako!
[64] Trampové cestují téměř výhradně po kolejích, eventuelně na nákladních vagónech…;-)
[63] no veru, Lojzík má pamäť naozaj vynikajúcu. no ale že trampové nie sú turisti, to som teda nevedela!
[64] Jak kdy, ale ne tak často, většinou jen na „velkým vandru“. Běžné víkendy tráví zpravidla na osadě, ať už své vlastní, nebo spřátelené.
..nadávno som v horách stretla dvojicu veľmi zmožene vyzerajúcich chlapíkov, krivkali tackali sa a ťahali ruksaky pračudesného tvaru. bola som poučená, že to sú trampi
[67] Jo, jo, taky jsem občas byla přizvána a spaní pod širákem jsem milovala…
[66] SV: Tenhle článek není sice zcela podle mého gusta, ale v podstatě to docela dobře vysvětluje.
[56] Aha – tím to bude. My většinou výletíkujeme tak do 10 kilometrů, takže jsme k tomu mraveništi na 12. kilometru nedošli. Nebo tady není ten správný lesní podklad pro mraveniště. „Chtěl jsem do něj položit kapesník, ale pak mi těch potvor přišlo líto…“ – to jsem nepochopila. Když na ně položíš kapesník, nějak jim to ublíží?
[73] Ale vůbec ne. Akorát musí po vytřepání z kapesníku trefit domů, to je všechno. Rýpat do mraveniště netřeba.
[74] Však oni jistě trefí, pokud je z kapesníku vyklopíš těsně nad mraveništěm, o to bych neměla starost.
Zaujímavý článok o mravcoch a ich „internete“ (ďakujem Bohdanovi).
[13] „SV: rada by som si ju niekedy požičala“ Tak ma napadá, stále je ešte u teba? Či som ju už medzičasom požičal zase niekomu inému?
[78] Ano, takhle se poznenáhlu vyprazdňují knihovny a zbavují se nejzajímavějších exemplářů… To znám.
[77] zaujímavé! aj tie odlinky! dík Lojzovi a Bohdanovi. úvodná fotečka parádna, ten hore je iste šéf
[78] je u mňa a má sa fajne. leží si v pohode na Nohavicovi a Desenskom