Fotogaléria - Okrové útesy u Roussillonu

Autor Jago. Fotogaléria vytvorená 6. 10. 2015 Ut 14:03.

Co je to vlastně ten okr?

Vzhledem k tomu, že mé znalosti chemie už značně vyprchaly, ocituji českou Wikipedii: „Okr (z řeckého χρός) je zemitý pigment žluté až červené barvy (druh jílu s různým obsahem oxidu železa). Odtud je také odvozen název pro okrovou barvu.“ Vzhledem k tomu, že tohle povídání budou číst i studovaní výtvarníci, nehodlám se před nimi blamovat a nebudu se pouštět do klasifikace a popisu jednotlivých okrů, lze si to najít např. na anglické Wikipedii. Jako barvivo byl okr používán již v prehistorické době (např. na nástěnné malby v jeskyni Altamira) a v XIX. století byl používán také k různým dalším účelům, např. jako plnidlo při výrobě gumy.

Okr se vyskytuje v hornině obsahující cca 80 – 90 % písku. V Roussillonu se jeho extrakcí zpočátku zabývali farmáři, ale od XIX. století se jeho výroba zprofesionalizovala. Může za to francouzský vědec Jean-Étienne Astier, který v 80. letech XVIII. století vymyslel, jak získávat toto barvivo ve velkém. Počet lomů a továren na zpracování okru v kraji rychle rostl i díky tomu, že v roce 1880 byla do nedalekého města Aptu zavedena železnice. Zdejší produkce však dostala ránu díky konkurenci chemické výroby a v roce 1929 prakticky téměř skončila.

Surovina se získává buď podzemním dolováním, nebo v lomech. Podzemní dolování u Roussillonu skončilo a dnes zde je už jen jeden lom. Zdejší bizarní krajina vznikla dílem díky matičce přírodě, dílem lidskou těžební činností.

Naučná stezka (Le sentier des ocres)

Kolem nejzajímavějších objektů vede naučná stezka, po níž jsme se vydali i my. Vstupné bylo vcelku humánní, jako příslušníci skupiny jsme zaplatili každý 1,50 EUR. Stezka má dva okruhy, které se částečně překrývají. Jednotlivé útvary měly v minulosti svá jména – např. Jehla, Cirkus, Komíny nebo Obrův chodník. Ta však nebyla na stezce uvedena a museli jsme si vypomáhat fantazií. Podle naučné cedule jim je daly místní děti, které si zde rády hrály a lezly na ně, i když si byly vědomy toho, že by mohly doma přijít do maléru díky okrově zbarveným šatům. Umazání však hrozí i dnešním návštěvníkům. Leták s plánkem, který jsme dostali u vchodu, radí, že v tom případě se má oděv vykartáčovat a poté vyprat ve studené vodě. Zda to funguje, nevím, my jsme měli jen zaprášené a tudíž oranžové boty, protože naštěstí nepršelo.

Jak přišly útesy u Roussillonu ke své barvě, líčí pěkná, i když lehce nepravděpodobná legenda, kterou si můžete přečíst zde.

Roussillon

Útesy,

Další útes

Stezka začíná schody

Podle postaviček lidí v pozadí

Další cesta do kopce

A jde se zpátky

Tady už jsme byli


Rubriky

Najnovšie komentáre

Fotogalérie

    Náhodná fotografia

    Prejdite na fotografiu Títo impozantní rytieri

    Všetky fotogalérie


    Obľúbené adresy



    Služobný vchod