Hrad Sooneck
Hrad Sooneck, zvaný též Saneck nebo (zámek) Sonneck je podle nejnovějších výzkumů poprvé písemně zmíněn v roce 1271. Stejně jako sousední hrad Reichenstein jej jako fojtové říšského opatství Kornelimünster u Cách spravovali páni z Hohenfelsu. V roce 1282 oblehla hrad vojska krále Rudolfa Habsburského, dobyla jej a zničila. Král pak opakovaně výslovně zakázal jeho obnovení (naposled v roce 1290), tento zákaz zrušil až císař Karel IV. v roce 1349. Poté hrad i s fojtstvím přešel na mohučské arcibiskupství. V dubnu 1346 byl dán v léno rytíři z Waldecku, který zde zahájil novou výstavbu. Po jeho smrti se stal rodovým hradem (Ganerbenburg). Jednotlivé rodové větve se však příliš nemilovaly, hádaly se o části dědictví a často musel být mezi nimi uzavírán tzv. hradní mír (Burgfrieden), aby se na hradě navzájem nepomordovaly. V 17. století byl hrad ve válce o falcké dědictví zničen Francouzi.
V roce 1774 získali zříceninu čtyři obyvatelé blízkého Trechtingshausenu a založili zde vinice. Později vše přešlo do vlastnictví obce Niederheimbach. Hrad chátral stále víc, až jej v roce 1834 koupil v naprosto zdevastovaném stavu tehdejší pruský korunní princ Bedřich Vilém IV. se svými sourozenci a nechal ho v letech 1843 až 1861 přestavět na lovecký zámek. Z velké části byly při přestavbě zachovány historické části, ale přibyly také nové stavby v romantickém stylu. Po první světové válce přešel hrad Sooneck do vlastnictví státu. Prohlídky jsou možné, ale jen s průvodcem.
Komentáre
Romantická novogotika… keby som nevedel, že ste sa plavili po Rýne, tipol by som to skôr na Anglicko.
Hradný mier je dobrý vynález.