Pokoj imperátorů (Camera degli Imperatori),
zvaný též Césarův pokoj podle hlavní scény situované do středu stropu. Scéna představuje Césara nařizujícího spálit Pompeiovy dopisy, kterýžto počin hodnotil římský historik Plinius jako příklad perfektní politické korektnosti. Nevím, proč tak učinil, to by si vyžadovalo hlubší studium. Dva velké pravoúhlé panely oddělené rondelem zobrazují prostřednictvím klasických příkladů ctnosti (virtutes), které by měl mít renesanční vládce.
Komentáre
O cnostiach renesančným vládcov podrobnejšie viď Machiavelli, Niccolò: Il Principe (Vladár), 1513 (pre istotu pre verejnosť vydaný až po autorovej smrti). 
