Na počátku je prase,
a to ne prase ledajaké. Parmskou šunku je podle zákona možno vyrábět pouze ze tří prasečích plemen: Large White, Landrace a Duroc, pěstovaných k tomuto účelu v jedenácti regionech severní a střední Itálie. Prasata jsou krmena výhradně ječmenem a ovsem, kteroužto krmi zapíjejí syrovátkou, jež je vedlejším produktem při výrobě další parmské speciality – parmazánu (parmigiano). Na porážku mohou jít alespoň 9 měsíců staré, nejméně 150 kg těžké kusy.
