Po lojzově sdělení jsem nabyl dojmu, že v naší kavárničce zavládla poněkud pochmurná nálada. I rozhodl jsem se to tu poněkud oživit a na několika obrázcích ukázat, že i na hřbitově může být veselo. Aspoň na tomhle, který se nazývá Cimitirul Vesel (Veselý hřbitov), je zapsán v seznamu UNESCO a nachází se v rumunské obci Săpânţa.

pokračovanie »

Vzhľadom na aktuálny technický stav našej kaviarne som sa po dlhšom márnom čakaní vzdal nádeje na skorú nápravu. Komentované fotky z mojich zimných potuliek po Izraeli preto nájdete na fejsbúku. Zatiaľ je tam Jaffa (konkrétne tu), postupne pribudnú ďalšie.

Tyhle obrázky nám poslala Wicky a ptá se:

        1. Co je to za zvířata?

        2. Kde se pasou?

pokračovanie »

Tedy, to je trajektorie! Isaac Newton by valil oči.

Ocelový žonglér.

Foto © Jago, Simferopol, září 2013

Dnes je sice teprve čtvrtek, ale blíží se konec týdne a s ním začátek prázdnin a dovolených. Tak abyste si nás užili ještě před svým případným odjezdem.

Šťastnou cestu!

A nebojte se. Až se vrátíte, my tu stále ještě budeme. 

Heslo pro dnešní den i ty další: Jezte ryby, jsou zdravé!

No jo, utíká to. Dnes je tomu přesně pět let, kdy jsme manifestem Našim národům otevřeli naši kavárničku. I když nás v poslední době provází nepřízeň našeho redakčního systému, nepokládáme se ještě za natolik staré, abychom nemohli v naší kavárnické živnosti pokračovat. A přitom se učit.

Jak stojí na cedulce na zahrádce v jednom německém vinném sklípku: Uč se stárnout s mladým srdcem. To je umění!

Hororový obrázek ze své samoty u lesa poslala Wicky.

Život je boj.

Vraťme se ještě k nedávnému Mezinárodnímu dni dětí. I takhle se dá s dětmi zacházet. 

Perníková chaloupka? Hlavně neztratit hlavu jako tatínek!

Náš redakční systém je poněkud zmätený a odmítá nám nahrát obrázek. Tak jej obelstíme pomocí spřáteleného webu.

Klikněte sem!

Lojzo jej nazval „Horrorový nález v lese“.

Tradičný pondelňajší obrázok dnes nebude, lebo systém mi na snahu o jeho nahratie odpovedá hlásením „bad request“. Takže snáď niekedy inokedy niekde inde.

Vojáka je nutno živit, dokud nepadne za vlast nebo neodejde do civilu. Nemá-li nablízku vojenskou jídelnu nebo aspoň polní kuchyni, je odkázán na individuální dávky potravy, které si nese kromě maršálské hole ve své tornistře. Podívejte se, co pojídají vojáci US Army.

Pro neznalé angličtiny přibližný překlad: MRE (Meal-Ready-to-Eat). Kuře s těstovinami v omáčce pesto, dávka pro jednu osobu. Bojovníkem doporučeno, bojovníkem testováno, bojovníkem schváleno. Majetek vlády USA. Prodej je nezákonný.

pokračovanie »

tak jim popřejme, i když jejich výchova je občas pěkný oříšek.

Hamty, hamty, ať mám víc než tamty!

Našim šotoušům poslala svůj příspěvek Wicky.

Napsala: Posílám obrázky parní lokomotivy z Reykjavíku,  také jednu ze dvou, které se ve třicátých letech minulého století podílely na stavbě doků v Reykjavíku. Koleje byly nataženy pouze ve městě do přístavu. Po dokončené stavbě byly rozebrány a mašina postavena na zbytek kolejí jako památka. S oblibou se používá jako místo schůzek turistů, dobré poznávací místo. A splést se nedá, páč tu ta druhá už není.

SV si přeje koníky, tak tady jsou tí slíbení od Wicky. Uhodnete, ve které zemi se pasou?

pokračovanie »

… nám poslala SV. V dnešním vedru by mohl být inspirující. 

Napájadlo pre koníky

Hyperinflace po prohrané Velké válce byla v Německu strašlivá. Už se nevyplatilo navrhovat a tisknout nová platidla, ale stačilo jen přetisknout ta stará, aby ze stovek byly najednou milióny či miliardy. Každý Němec byl rázem miliardářem! Že se za ty papírky v podstatě nic nekoupilo, byla druhá věc. Peníze ztrácely svou hodnotu tak rychle, že výplata byla dvakrát denně. Vypráví se dokonce, že jeden občan vezl svou výplatu na trakaři, který někde postavil a odskočil si. Když se vrátil, zjistil, že peníze někdo vysypal na zem a trakař ukradl.

Nouzová platidla v muzeu ve Stralsundu.

Původní hodnoty: 500, 100 a 10 marek.

pokračovanie »

Wicky se vypravila na Island a zastihla tam tyhle tulení povaleče.

Pozor, jde sem Wicky, bude se fotit!

pokračovanie »

Třebaže k šotoušům nepatřím, občas neodolám a vyfotím si nějaký zajímavý technický exemplář. Když jsem před časem navštívil Museum of Science and Industry v Manchesteru, zaujala mě tahle obří lokomotiva.

South African Railways GL class Garratt No. 2352

pokračovanie »

Chramst!

Tohle zvíře sice není tuleň, ale také je při chuti.

Na letošním velikonočním putování Meklenburskem a Předními Pomořany jsme mimo jiné navštívili město Stralsund. Naposled jsme v něm byli před 33 lety a od té doby se změnilo k nepoznání. Přibyly např. následující sochy tuleňů, které se nám zalíbily, neb vyhlížejí pohodově. Tuleni se na baltském pobřeží vyskytují i v reálu, ale my jsme je neviděli, protože vládlo počasí, že by psa, natož tuleně nevyhnal.

Tulení tulení

pokračovanie »

Ve svém prvním článku o návštěvě Muzea městské hromadné dopravy v Praze jsem si pochvaloval, jak jsem, využiv bezplatného vstupu v rámci dne otevřených dveří, získal zdarma zajímavé poznatky. No, nebylo to tak úplně zdarma, protože v informačním stánku jsem za pouhých 129 korun zakoupil publikaci Slang pražských dopraváků, kterou napsali pánové František Prošek a Pavel Adámek a kterou vydal Dopravní podnik hlavního města Prahy v prosinci 2016.
Je to pěkné počtení, tak jsem neodolal a vybral jsem z ní pro vás některé ukázky pražského dopraváckého výraziva. Dopraváci jsou národ drsný, tak se nedivte, že jejich občas malebná a vtipná mluva není vždy „salonfähig“. To je halt život. 

pokračovanie »

Ještě jeden obrázek z velikonočních trhů.

Kam zamířit dřív? To je otázka.

… a s nimi velikonoční trhy. Vypravil jsem se v úterý na ten na Staroměstském náměstí.

pokračovanie »

Není toho málo, vybral jsem aspoň pár ukázek.

Tzv. kontrolér u starých tramvajových vozů. Publikum si ho může vyzkoušet.

pokračovanie »

Třebaže to bylo ve století páry, parní tramvaj se Praze na rozdíl od třeba Brna, Ostravy či Košic vyhnula. Pomineme-li šlapací tramvaj Sylvestra Krnky, začaly se prosazovat elektrické tramvaje, které koňku postupně vytlačily.

Poznámka pamětníka: Je zajímavé, že tramvaji jsme říkali „elektrika“ (viz populární rozpočítadlo „Ententýky, dva špalíky, čert vyletěl z elektriky“), ale teď už téměř všichni říkají tramvaj. Snad jen v Bratislavě ještě jezdí električky.

pokračovanie »

Je tu jaro a s ním jarní úklid. Příroda je v neblahém stavu, přes zimu vyrostly další černé skládky. Podívejte se, jak na ně jdou v anglickém hrabství Kent.

Černá skládka? Nashledanou u soudu. Nedělejte černé skládky v Kentu.

Pachatele čeká pokuta 50 tisíc liber nebo pět let ve vězení.

Ten překlad je pouze přibližný. Jak vznikl termín „flytipping“ by nám mohl vysvětlit jednorožec.

V sobotu 25. března 2017 procitlo ze zimního spánku pražské Muzeum městské hromadné dopravy, nacházející se v bývalé střešovické vozovně. Byla to velká sláva a vstupné se toho dne neplatilo. I vydali jsme se tam, abychom se zdarma povzdělali,  zavzpomínali na staré časy a učinili něco obrázků. K vidění toho bylo hodně. Tolik, že tohle je první část povídání, kterou jsem věnoval koněspřežné tramvaji, lidově zvané koňka.

Předchůdcem koňky byl omnibus. Ten v muzeu nemají a musel jsem se spokojit s obrázkem.

pokračovanie »

Wicky poslala dodatek ke svému kávovému povídání: Zapomněla jsem přiložit místní originální překapávač kávy: 

pokračovanie »

Inu, jak se říká: Jména hloupých na všech sloupích.

Naše světoběžnice Wicky se nedávno vrátila z Kostariky. Navštívila tam mimo jiné kávovou plantáž, z níž nám poslala tuto reportáž. Píše:

Posílám pár obrázků z kávové Kostariky. Jsou to obrázky z kávové plantáže – jak se káva pěstuje, sklízí, čistí, suší, pytluje, ochutnává a balíčkuje na vývoz. Nejvíce jde do USA, ta nejlepší jakost jde pro Starbucks, hnedka po něm do Tchibo, to je jen ta nejlepší z nejlepší kvality. Ostatní pak pro jiné společnosti a ta neposlednější a nejhorší kvality zůstává pro vlastní spotřebu. Ale i ta je lepší, než jakou máme my tady.

Kávová krása.

pokračovanie »

Dnes tu máme jednu královskou výzvu pro pány.

Pojďte na jedno!

Doporučuje jedenáct z deseti korunovaných hlav.

To nám to uteklo. Ani jsme se nenadáli a je tu zase Mezinárodní den žen a my jsme tu se svým přáním.

Zdravíme všechny naše pravidelné i nepravidelné návštěvnice!

pokračovanie »

Vyrazili jsme k Vltavě krmit tamní vodní drůbež. Kromě známého ptactva se tam vyskytoval také takovýhle kačer a já bych rád věděl, copak je to za zvíře.

Někteří návštěvníci naší kavárničky se neustále domáhají bábovky. Hotovou bábovku nám nikdo nedodal, tak si ji budou muset vyrobit sami. TluŤjoch jim k tomu poslal inspiraci, jen si prý vybrat:

Poznámka: Teď už je mi jasné, proč mi maminka říkala, že jsem hlava… do pečiva. 

pokračovanie »

Své zvířecí úlovky z Kostariky nám poslala Wicky. Píše: Tolik a ještě mnohem a mnohem více všelijaké divé a divné zvěře bylo k vidění i k focení. Tak posílám něco třeba na pondělí, úterý a až po neděli P.S. Ti malovaní tukani mi ráno seděli na zábradlí na balkoně a okukovali co by kde sezobli… a mývalové drze kradli, drzejší než opice. 

Co to tu mají k snídani?

pokračovanie »

U lojzova koňského obrázku na pondelok jsem slíbil, že tu vystavím spoustu koní. Tak tady je máte, bohužel poněkud spoutané. 

Museo Ferrari, Maranello, Itálie

Sečteno, podtrženo. Hodnotitelé tentokrát poněkud absentovali – bylo nás jen šest. Jak jsme to ohodnotili, najdete v tabulce. S tříbodovým náskokem zvítězil návrh č. 14, jeho autorem je jednorožec.

1. místo – autor jednorožec

pokračovanie »

Pepa nám poslal krásné obrázky dortů, které vyrábí jeho kamarád Robert. Myslím, že by mohly zpestřit dnešní svátek a být dobrou náhradou za bábovky, po kterých zde někteří stále volají. Můžeme si uspořádat i malou soutěž líbivosti. Dorty jsem za tím účelem očísloval. 

Dort č. 1

pokračovanie »